Papež jako pravá ruka Putina? Notují si z dobrého důvodu

Našel ruský vládce Vladimir Putin v Evropě nového spojence v osobě papeže Františka? Podle serveru Politico by k tomu měl několik důvodů. Vatikánský tajemník kardinál Pietro Parolin se do Moskvy chystá už 20. srpna, kde by se měl setkat s patriarchou Kirillem a ruským prezidentem Putinem. 

Zástupce Svatého stolce by se v Moskvě měl zdržet čtyři dny. Návštěva je významná už jen z toho důvodu, že jde o první svého druhu od anexe poloostrova Krym v roce 2014. Papež František se tak snaží utužit vztahy, které chtěl vylepšit už v roce 2013, kdy poslal do Moskvy otevřený dopis přímo ruskému prezidentovi. Papež vystupoval proti americkému vojenskému angažmá v Sýrii. Papež v dopise zdůraznil, že se za Putina "modlí". Zakladatel vatikánské humanitární organizace Sant´Egidio Andrea Riccardi se domnívá, že právě tento dopis zahrál Putinovi do noty. Kreml je jeden z nejhlasitějších odpůrců vojenských akcí v Sýrii. 

O pár měsíců později se Putin setkal s papežem Františkem. Putin se už stihl setkat i s Janem Pavlem II. a Benediktem XVI. František si musel na Putina tehdy počkat téměř hodinu, ale to ho neodradilo od dalšího setkání v Německu, které trvalo 50 minut. S americkým prezidentem přitom František debatoval pouhých 29 minut. 

Pro Putina je dobrý vztah s Vatikánem skvělou příležitostí, jak poukázat na roli Ruska jakožto bašty morálnosti a tradičních hodnot v kontrastu se stále sekulárnější Evropou. Kreml se také může pochlubit tím, že Rusko není zcela izolovanou zemí. Přímá linka Moskva-Vatikán pomáhá Kremlu držet při životě dobré vztahy s Itálií, která je stále jedním z největších ruských spojenců z Evropské unie.

Fotografie papeže a Putina slouží Rusku také v propagování obrazu, který zemi vykresluje jako pevnost křesťanství, která později zachrání zkorumpovanou západní civilizaci od globalizačních hodnot. Někteří ruští konzervativci dokonce mluví o vzkříšení myšlenky, že Moskva je jakýmsi "třetím Římem", centrem křesťanství.

Pro římsko-katolickou církev může být užší vztah s Moskvou možností, jak znovu stabilizovat svou pozici v zemi, kde komunismus nastolil a posílil ateistické smýšlení většiny obyvatelstva. Oficiálně je svoboda náboženství zakotvena v ruské ústavě, ale to nezastavilo vládu v tom, že protěžuje zejména pravoslavnou církev. Na začátku nového století stoupalo napětí a několik vatikánských kněží a biskupů bylo vyhoštěno ze země. Plné diplomatické vztahy mezi Moskvou a Vatikánem byly obnoveny až v roce 2009.

Některá média spekulují, že návštěva tajemníka Paroliniho by měla umést cestičku pro budoucí návštěvu papeže. Analytici jsou ale skeptičtí. Domnívají se, že této možnosti by ihned zabránili zástupci ortodoxní ruské církve. Pokud by k takové události ale skutečnost došlo, šlo by o vrchol snahy Františka sjednotit křesťanstvo. 

Prvním krokem v jeho cíli bylo setkání jeho s ruským patriarchou Kirillem v únoru loňského roku v kubánské Havaně. Šlo o první setkání nejvyšších představitelů těchto církví od doby Velkého schizmatu z roku 1054, tedy od rozkolu mezi Západní a Východní církví. Setkání se plánovalo celých 20 let. "Odteď jsou věci jednodušší", komentoval setkání ruský klerik. "Je jasné, že tohle je vůle boží," dodal tehdy František. 

Zajímavou skutečností v celé situaci je také to, že většina křesťanů v oblasti Blízkého východu spíše podporuje režim prezidenta Bašára Assada v Sýrii. Očekává se, že i toho bude jedno z témat, o kterých bude Putin se zástupcem Vatikánu jednat. 

"Pro syrské křesťany je Assadův režim štítem proti fundamentalismu," říká Riccardi. "Svatý stolec nesleduje stejnou linii, ale je velmi citlivý k tomu, jak na věc nahlížejí tamní křesťané," dodává. 

Spornou otázkou mezi oběma subjekty by ale mohla být ruská agrese na Ukrajině. "Stejně jako Trump i František čelí kritice za své postoje vůči ruské politice," píše John L. Allen, autor několika knih o Vatikánu. "Mnoho katolíků obvinilo jeho a Vatikán z nadměrné "ekumenické korektnosti" a trvají na tom, že by měl v otázce Ukrajiny vystupovat mnohem otevřeněji," doplňuje. František tak konflikt nazval "bratrovražednou válkou", kde vinu za konflikt nesou obě strany. 

Témata:  Vladimír Putin,  Papež František,  Rusko