Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vatikán vidí možnost návštěvy papeže Františka v Rusku optimisticky

František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 17. prosince 1936 Buenos Aires, Argentina), je 266. papež katolické církve, suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve dne 13. března 2013.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 17. prosince 1936 Buenos Aires, Argentina), je 266. papež katolické církve, suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve dne 13. března 2013.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Moskva - Státní sekretář Vatikánu kardinál Pietro Parolin dnes přijel do Moskvy, kde se setkal s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Následně se vyjádřil optimisticky k možnosti návštěvy papeže Františka v Rusku.

Pravoslavná a katolická církev se od sebe oddělily v roce 1054. Loni se na Kubě uskutečnilo vůbec první setkání hlavy římskokatolické a ruské ortodoxní církve, když se papež František sešel s patriarchou Kirillem.

Parolin své dnešní návštěvy Ruska využil mimo jiné k tomu, aby upozornil na jisté potíže, kterým nadále musí čelit katolická církev v Rusku. Prohlásil také, že Moskva a Vatikán se neshodují v pohledu na neutěšenou situaci křesťanů v některých částech světa.

Nejvyšší vatikánský diplomat dále řekl, že Rusko by mohlo hrát významnější roli při řešení krize ve Venezuele, vzhledem ke svým blízkým vztahům s Caracasem.

Témata:  Rusko,  církev,  Vatikán,  Papež František

Aktuálně se děje

26. září 2026 12:41

Dagmar Patrasová se po dlouhé době opět objevila na veřejnosti

Herečka a někdejší královna dětských srdců Dagmar Patrasová se po nějaké době opět objevila ve společnosti. Sedmdesátiletá umělkyně vyrazila za kulturou do pražské Státní opery. Na slavnostním večeru jí dělal doprovod její syn Felix Slováček mladší. Zpěvačka a herečka po boku svého potomka doslova zářila a rozdávala úsměvy na všechny strany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.