Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakouské a francouzské firmy na mzdách v ČR šetří, myslí si Sobotka

Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Foto: Vláda.cz

Salcburk - Francouzské a rakouské firmy v Česku platí pracovníkům 30 či 40 procent mzdy, kterou dávají lidem ve své zemi. Zahraniční společnosti na zaměstnancích v ČR šetří, tvrdí český premiér Bohuslav Sobotka. Zahraniční společnosti podle něj velkou část peněz vyplácejí na dividendách a část z toho by mohla v Česku zůstat „v podobě mezd".

Premiér to dnes řekl novinářům před schůzkou s rakouským kancléřem Christianem Kernem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Salcburku. S oběma politiky chce mluvit o sbližování výdělků a životní úrovně na východě a západě unie.

„Francouzské a rakouské firmy u nás platí třicet, čtyřicet procent toho, co platí ve svých mateřských zemích. Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v ČR šetří," vysvětluje Sobotka.

O údajném sociálním dumpingu by spolu měli dnes v Salcburku jednat šéfové vlád Rakouska, ČR, Slovenska a Francie. Sobotka se ještě před tím sejde s Macronem, poté i s Kernem. Podle premiéra by vlády Rakouska a Francie měly vnímat, že by se jejich firmy „neměly podílet na mzdovém dumpingu" a měly by zvyšovat výdělky.

„Zejména v rámci koncernu je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce, odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech," podotkl předseda české vlády. Před týdnem premiér uvedl, že při nynějším tempu by české výdělky dohnaly ty francouzské za 222 let. České příjmy odpovídají asi třetině německých, čtvrtině dánských a pětině lucemburských příjmů.

Témata:  Bohuslav Sobotka platy Rakousko Francie

Aktuálně se děje

22. září 2026 13:50

Fronty na výroční pětitisícovku ukazují jednu věc. Jak si stojí jako investice?

Dlouhé fronty před Českou národní bankou na výroční pětitisícikorunu dokládají, že hotovost ani v době mobilních plateb a chytrých hodinek neztrácí svou přitažlivost. Lidé tentokrát samozřejmě nestojí hodiny ve frontě proto, aby získali prostředek k placení. Chtějí hotovost jako sběratelský předmět, který v sobě kombinuje nominální hodnotu peněz, omezenou nabídku a příběh spojený s výročím centrální banky.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.