Co bude, až padne Islámský stát?

Islámský stát (IS) představuje pro Rusko hrozbu ve čtyřech oblastech, jež ve svém textu pro časopis Naučnyje vědomosti identifkoval Sergej Vaničkin. Zaprvé, zhoršení situace na Blízkém východě by mohlo podle něj Moskvu připravit o některé spojence. Zadruhé, propaganda radikálních muslimů nachází živnou půdu mezi určitými skupinami obyvatel Ruska. Případ Varvary Karaulovové, studentky filozofie a arabštiny, která se v roce 2015 pokusila dostat se do Sýrie na území kontrolované Islámských státem, dokládá určité úspěchy IS v této oblasti.

Bezprostřední a mnohem ničivější důsledky mohou mít jak (zatřetí) teroristické útoky, tak (začtvrté) zhoršení bezpečnostní situace v oblasti Severního Kavkazu a Střední Asie. Internetové stránky lenta.ru už v roce 2015 upozornily na videa IS, na kterých ruskojazyční islamisté vyhrožovali uskutečněním teroristických útoků na území největšího státu světa. Na jiných videích pak bojovníci IS Moskvě hrozí rozpoutáním násilí na Kavkaze a v Čečensku. 

Počty sympatizantů IS v Rusku a jejich potenciální možnosti k uskutečnění teroristických útoků nejsou zcela jasné. Jak informovaly zpravodajské stránky gazeta.ru, s IS je dosud spojován pouze teroristický útok z 31.10. 2015 na let Kogalymavia 9268 z Šarm aš-Šajchu do Petrohradu. Zahynulo při něm 224 lidí. K odpovědnosti za nedávný útok v ruském městě Surgut se sice přihlásil IS, ale podle internetových stránek korrespondent.net policie považuje za hlavní motiv jednání 19letého mladíka duševní poruchu. Během útoku stačil pobodat sedm lidí předtím, než ho jeden z příslušníků místních pořádkových sil zastřelil. 

FSB zmařila sérii teroristických útoků

Dalším násilnostem ze strany IS se Kremlu údajně podařilo zabránit. Portál intelnews.org v jednom ze svých posledních článků vyzdvihuje úspěch ruské tajné služby FSB, jíž se v Moskvě podařilo odhalit laboratoř na výrobu výbušnin. Zatčení čtyř mužů prý zabránilo útokům na moskevské metro a obchodní centrum. Podle ruských médií tuto skupinku vedli a řídili představitelé IS ze Sýrie.

Na druhé straně dochází k opakovaným potyčkám a přestřelkám mezi ruskými bezpečnostními složkami a oddíly vzbouřenců na Severním Kavkaze. Většina z nich podle internetových stránek kavkaz-uzel.eu odpřisáhla věrnost IS, jenž na sebe pravidelně bere odpovědnost za jejich násilné činy. Po skončení bojů v Sýrii a v Iráku lze navíc očekávat návrat části bojovníků, tedy i občanů Ruska, zpátky domů. Podle ředitele FSB Aleksandra Bortnikova za IS bojuje několik tisíc osob s ruským pasem. 

Veteráni z IS chtějí na Kavkaz 

Tito to lidé prošli vojenským výcvikem a aktivně se účastnili bojů na Blízkém východě. Čečenští velitelé jako Abú Umar aš-Šíšání a Abú Džihád aš- Šíšání (Šíšání znamená Čečenec) zastávali v rámci IS vysoké pozice. Není sice jisté, jestli jsou tito dva muži ještě naživu, ale podobné zkušenosti jako oni získala i řada dalších mužů. Tito lidé neskrývají svou touhu vrátit se zpět domů na Severní Kavkaz. Po pádu IS se o to alespoň část z nich pokusí.

Nakonec velmi specifickou výzvu představují tisíce osiřelých dětí, které po ústupu IS zůstaly v Iráku. Dostaly se tam zpravidla se svými nejbližšími příbuznými, jež se přidali k IS. Zpravodajské portály meduza.io a ria.ru se ve svých nedávno zveřejněných příspěvcích zabývají osudy těchto nešťastníků. Stovky z nich mluví jen rusky či čečensky a zemřeli jim rodiče. K návratu do země je nutné podstoupit test DNA a prokázat tím příbuzenský svazek s rodinnými příslušníky v Rusku. Zatím se to podařilo pouze jednotlivcům jako například Chadiže Chusejnovové, kterou poznala její babička, a Bilalu Tagirovi, jenž se vrátil ke své matce. V roce 2015 ho nejprve do Sýrie a později do Iráku odvezl jeho otec.

Témata:  Rusko,  Čečensko,  Islámský stát