Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orbán poslal Junckerovi dopis, Maďarsko prý není zemí, která měla kolonie a není tak ani imigračním státem

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Foto: fidesz.hu **www.fidesz.hu**

Budapešť - Premiér Maďarska Viktor Orbán vzkázal do Bruselu, že se jeho země nepodvolí tlaku Evropské komise ohledně přijímání uprchlíků. Orbán poslal jejímu předsedovi Junckerovi dopis.

O něm dnes informuje agentura MTI, Orbán v něm napsal, že Junckerova "interpretace solidarity neodpovídá ani právu EU ani historickým tradicím Maďarska".

"Maďarsko na rozdíl od některých jiných velkých členských států EU nemá koloniální minulost," uvedl Orbán. V této souvislosti pak napsal, že imigrační země mají povinnosti, které plynou právě z jejich koloniální minulosti. "Maďarsko není imigrační zemí a nechce se jí stát," zdůraznil maďarský premiér v dopise, který MTI poskytl Orbánův mluvčí Bertalan Havasi.

Orbán s poukazem na plot postavený na hranicích se Srbskem a Chorvatskem připomněl, že jeho země se na řešení migrační krize podílí efektivní ochranou svých a tím i unijních hranic.

Zdůraznil, že Maďarsko nemůže akceptovat, aby bylo přinucováno ke změně svého postoje. "Interpretace principu solidarity uvedená ve vašem dopise v podstatě není ničím jiným než požadavkem, aby se Maďarsko přeměnilo v imigrační zemi proti vůli maďarských občanů. To podle mého názoru není solidarita, ale donucování," citovala MTI z dopisu.

Orbán se také pozastavil nad Junckerovým spojováním migrační otázky s kohezními fondy. "Takové spojení neexistuje a ani ho evropské právo neumožňuje," napsal.

Témata:  Maďarsko Viktor Orbán EU

Související

Aktuálně se děje

27. dubna 2025 18:30

Den, kdy se definitivně rozpadla Jugoslávie. Roku 1992 odstartovalo učiněné peklo

Vyhlášení Svazové republiky Jugoslávie dne 27. dubna 1992 bylo zoufalým pokusem Srbska a Černé Hory udržet moc nad rozpadající se federací. Následovala série krvavých válek, etnických čistek a izolace. NATO nakonec po několika letech utrpení zasáhlo. Ne z humanistického idealismu, ale ze strachu před šířením chaosu a ztrátou vlivu na Balkáně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy