Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak by dopadla válka v Koreji?

Severní Korea
Severní Korea
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Vyřešit krizi, která momentálně probíhá na Korejském poloostrově, prostřednictvím diplomacie je v zájmu všech. S tímto názorem vystoupil bývalý ruský diplomat Georgij Toloraja, který v současnosti působí jako profesor na Moskevském státním institutu pro mezinárodní vztahy. Expert na východoasijský region v rozhovoru pro server RT odkazuje na potenciální scénáře válečného konfliktu, podle nichž by se Jižní Korea proměnila v poušť a také státy, které by se do války přímo nezapojily, by mohly vážně ohrozit zbloudilé rakety.

Zkáza nastane i bez nasazení atomových zbraní

KLDR o uplynulém víkendu oznámila, že ve svém jaderném programu pokročila natolik, že již disponuje dostatečně lehkou a malou vodíkovou zbraní, aby mohla být umístěna coby hlavice na severokorejských bojových raketách.

Pokud se současná situace ve východní Asii nevyřeší, mnoho zemí bude žít pod "jaderným vulkánem," který hrozí erupcí, varuje v rozhovoru zkušený ruský diplomat. "Každý naprosto jasně chápe, že pokud Severní Korea podnikne nějaký agresivní úder, (následný) vojenský konflikt bude znamenat její totální a okamžitou destrukci," deklaruje Toloraja.

Byť profesor zdůrazňuje, že nikdo v současnosti nemůže jakkoliv zpochybňovat vojenskou sílu Spojených států, případné americké pokusy vyřešit aktuální problém vojenskými prostředky však přinášejí možnost odvetného úderu ze strany Severní Koreje.

Daný severokorejský úder by pak proměnil jihokorejské území v poušť, míní odborník. Dodává, že k naplnění takového scénáře by Pchjongjang ani nemusel nasadit své často zmiňované jaderné zbraně.

Zatímco severokorejské dělostřelectvo dokáže bez problému zasáhnout jihokorejskou metropoli Soul, režim Kim Čong-una má rovněž prostředky, kterými může učinit celé teritorium svého jižního souseda, poukazuje bývalý ruský diplomat. Připomíná, že rakety odpálené z KLDR - osazené klidně pouze konvenčními, nikoliv nukleárními hlavicemi - mohou zasáhnout jaderná zařízení v Jižní Koreji, kterých se jen poblíž hranic obou korejských států nalézá okolo tří desítek.

"Japonsko také utrpí škody, stejně jako tamní vojenské základny Spojených států," nastiňuje odhady možného válečného scénáře Toloraja. Proto se silně kloní k názoru, že jedinou možnou cestu ze současné vypjaté krize představují diplomacie a jednání.

Krvavé války mohou začít i náhodou

Během dlouhých let byly na Pchjongjang vyvíjeny snad veškeré dostupné druh nátlaku, podotýká profesor. Dodává, že sankce, ani další dostupné aplikované prostředky nedokázaly jakkoliv změnit postoje Severní Koreje.

"Nikdo, kdo má všech pět pohromadě, nemůže vážně přemýšlet o tomto apokalyptickém scénáři," pokračuje expert. Sám se domnívá, že Spojené státy pouze blufují a občasná slova Washingtonu o možném vojenském konfliktu nemají vyděsit ani tak Severní Koreu, ale především jejího souseda, tedy Čínu.           

Toloraja poukazuje na skutečnost, že Moskva dlouhodobě trvá na lepší využívání diplomatických kanálů, když předpokládá, že napětí v regionu by se mohlo snížit, pokud si všechny strany začnou více naslouchat. Muž s bohatými zkušenostmi s diplomacie na druhou stranu zdůrazňuje, že není v zájmu kohokoliv zlehčovat současnou hrozbu. Připomíná, že existuje možnost potenciální nehody, případně i nevratné chyby, které nelze nikdy zcela vyloučit.  

Je důležité, že ty nejkrvavější války čas od času začínají kvůli neúmyslné nehodě či chybě, konstatuje profesor. "Už se to v dějinách stalo," doplňuje expert.  

"Čím větší je úroveň zbrojení a tense na Korejském poloostrově napjatější, tím větší šance náhodného zlomu ve vývoji událostí a následná eskalace existuje," poukazuje závěrem varovně Toloraja.

Témata:  Severní Korea Jižní Korea USA

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 10:08

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy