Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Během karibské krize na Kubě zemřelo 64 sovětských vojáků

Kaťuša (Raketomet BM 13-16)
Kaťuša (Raketomet BM 13-16)
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Moskva - Ruské ministerstvo obrany dnes poprvé zveřejnilo přesné údaje o sovětských vojácích, kteří zemřeli na Kubě během takzvané karibské krize. Od srpna 1962 do srpna 1964 podle zprávy na ministerském webu přišlo na ostrově o život 64 sovětských vojáků.

O příčině úmrtí se ministerská informace nezmiňuje. Podle ruských expertů žádný z nich nezemřel při bojové operaci, podlehli zřejmě nemocem nebo zahynuli při nehodách.

Krizi, která vrcholila v říjnu 1962, vyvolalo rozhodnutí Moskvy vyslat na komunistický ostrov rakety s jadernou hlavicí. Spojené státy reagovaly blokádou Kuby, která měla zamezit dodávce dalších zbraní. Po komplikovaných jednáních Moskva z Kuby rakety odvezla a Washington se zavázal, že ostrov nenapadne. Pentagon rovněž stáhl své rakety z Turecka.

Podle dnešní informace ruského ministerstva obrany byly při tajné operaci nazvané Anadyr na Kubu dopraveny první sovětské rakety 9. září 1962. Šlo o balistické rakety středního doletu R-12 (SS-3 podle americké klasifikace) s doletem 2000 kilometrů a rakety R-14 (SS-5) s dvojnásobným doletem. Jaderné nálože byly dopraveny později.

Témata:  Kuba Sovětská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.