Za červencovým poklesem průmyslové výroby v EU stála zejména nižší produkce energetického sektoru. V samotné eurozóně ale průmyslová výroba vzrostla o 0,1 procenta po červnovém propadu o 0,6 procenta. V meziročním srovnání výroba vzrostla o 3,2 procenta, zatímco analytici její růst odhadovali na 3,4 procenta.
Produkce kapitálového zboží v eurozóně se v červenci proti předchozímu měsíci zvýšila o 0,8 procenta, což potvrzuje příznivou náladu v podnikatelském sektoru. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby stoupla o 0,7 procenta, neboť firmy očekávají vyšší poptávku spotřebitelů po dražším zboží.
Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda ČTK řekl, že na skutečné hodnocení dynamiky průmyslu je třeba počkat, až budou známa data za září, ideálně ale i za říjen.
"Nicméně je zřejmé, že český průmysl momentálně funguje na hranici svých možností. Na trhu práce už není kde brát, což vytváří stále zásadnější bariéru dalšímu růstu," dodal.
