Německo může mít po volbách největší parlament v historii

I přes očekávaný nárůst počtu poslanců musí téměř všechny dosavadní parlamentní strany počítat s tím, že po volbách obsadí méně křesel než dosud. Klesne zřejmě i podíl žen ve Spolkovém sněmu.

V Německu není počet poslanců stálý, ale volby od voleb se mění. Může za to volební systém, v němž má každý volič dva hlasy. Prvním volí konkrétní osobnost v některém z 299 jednomandátových volebních obvodů, druhým pak jednu z politických stran. Pro rozložení sil v parlamentu je zásadní právě druhý hlas, protože mandáty jsou stranám přidělovány úměrně k počtu těchto hlasů.

První hlasy zase sehrávají zásadní úlohu, pokud jde o počet poslanců. Může se totiž stát, že některá z politických stran v dané spolkové zemi získá v jednomandátových obvodech více křesel, než by odpovídalo procentu druhých hlasů, které dostala. V takovém případě se jí i tito přímo zvolení poslanci ponechají a navýší se o ně počet členů parlamentu - jde o takzvané dodatečné mandáty. Ostatním stranám jsou pak zase přiděleny takzvané kompenzační mandáty, aby nebyla narušena proporcionalita výsledků.

Tento systém vede k tomu, že v parlamentu pravidelně zasedá více poslanců, než by odpovídalo nynějšímu základnímu počtu 598. Zatím nejvíc jich bylo mezi lety 1994 a 1998 (672 poslanců) a ve volebním období 1998 až 2002 (669 poslanců). V těchto dvou periodách byl ale základní počet poslanců vyšší než dnes, činil 656 zákonodárců a dodatečných mandátů tedy nebylo až tolik.

Nedělní volby mají šanci i tyto rekordy překonat. Politolog Joachim Behnke z univerzity v jihoněmeckém Friedrichshafenu, který je jedním z největších odborníků na dodatečné mandáty, počítá s tím, že v příštím Spolkovém sněmu zasedne zhruba 685 zákonodárců.

Témata:  Německo,  volby v Německu,  EuroZprávy.cz