Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo může mít po volbách největší parlament v historii

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Německý parlament vzešlý z nedělních voleb může být největší v dějinách spolkové republiky. Zasednout v něm v důsledku zvláštností volebního systému může kolem 685 poslanců.

I přes očekávaný nárůst počtu poslanců musí téměř všechny dosavadní parlamentní strany počítat s tím, že po volbách obsadí méně křesel než dosud. Klesne zřejmě i podíl žen ve Spolkovém sněmu.

V Německu není počet poslanců stálý, ale volby od voleb se mění. Může za to volební systém, v němž má každý volič dva hlasy. Prvním volí konkrétní osobnost v některém z 299 jednomandátových volebních obvodů, druhým pak jednu z politických stran. Pro rozložení sil v parlamentu je zásadní právě druhý hlas, protože mandáty jsou stranám přidělovány úměrně k počtu těchto hlasů.

První hlasy zase sehrávají zásadní úlohu, pokud jde o počet poslanců. Může se totiž stát, že některá z politických stran v dané spolkové zemi získá v jednomandátových obvodech více křesel, než by odpovídalo procentu druhých hlasů, které dostala. V takovém případě se jí i tito přímo zvolení poslanci ponechají a navýší se o ně počet členů parlamentu - jde o takzvané dodatečné mandáty. Ostatním stranám jsou pak zase přiděleny takzvané kompenzační mandáty, aby nebyla narušena proporcionalita výsledků.

Tento systém vede k tomu, že v parlamentu pravidelně zasedá více poslanců, než by odpovídalo nynějšímu základnímu počtu 598. Zatím nejvíc jich bylo mezi lety 1994 a 1998 (672 poslanců) a ve volebním období 1998 až 2002 (669 poslanců). V těchto dvou periodách byl ale základní počet poslanců vyšší než dnes, činil 656 zákonodárců a dodatečných mandátů tedy nebylo až tolik.

Nedělní volby mají šanci i tyto rekordy překonat. Politolog Joachim Behnke z univerzity v jihoněmeckém Friedrichshafenu, který je jedním z největších odborníků na dodatečné mandáty, počítá s tím, že v příštím Spolkovém sněmu zasedne zhruba 685 zákonodárců.

Témata:  Německo volby v Německu EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy