Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pro nezávislost hlasovalo v referendu vice než 90 procent iráckých Kurdů

Armáda
Armáda
Foto: cabinet.gov.krd

Bagdád - Podle oficiálních výsledků se pro nezávislost Kurdistánu vyslovilo 92,73 procenta voličů a účast překročila 72 procent. Agentura Reuters nicméně podotýká, že plebiscit je nezávazný, takže k oficiálnímu získání nezávislosti zřejmě nepovede.

Na otázku: "Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?" v referendu odpovídali obyvatelé kurdských provincií na severu Iráku, ale i na územích, na něž si činí nárok jak Kurdové, tak Bagdád. Nejvýznamnější z nich je Kirkúk, bohatý na ropu a poznamenaný vleklými spory mezi Kurdy a Bagdádem.

Se vznikem nezávislého kurdského státu v Iráku kromě Bagdádu nesouhlasí řada sousedních států, včetně Turecka a Íránu, kde žijí početné kurdské menšiny, ale také Spojené státy. Kritici referenda se mimo jiné obávají, že by nezávislost Kurdistánu mohla v současné chvíli vyústit v širší regionální konflikt a zbrzdit pokrok v boji proti Islámskému státu (IS).

O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii. Kurdové v Iráku mají autonomní území s vlastní správou - mají svůj parlament, vládu i armádu.

Témata:  Kurdové Irák referendum

Související

Aktuálně se děje

3. dubna 2025 20:19

Fanoušci mohou jásat. Pavla Tomicová je zpátky

Herečka Pavla Tomicová se po těžkém období plném osobních trápení a psychických kolapsů vrací nejen na televizní obrazovky, ale i k vysněné roli, ve které se její postava dočká lásky. V seriálu Zoo: Nové začátky se znovu chopila role veterinářky Anežky Krásné a podle informací z natáčení je ve skvělé formě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Izraelská armáda

Analýza

Katastrofální situace v Pásmu Gazy: Izrael už necílí jen na Hamás, ale i na zisk dalšího území

Izrael zásadně mění svůj přístup k situaci v Pásmu Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil novou vojenskou strategii, která počítá s postupným obsazováním částí palestinského území. Tento vývoj přichází v momentě, kdy světová pozornost slábne – částečně i kvůli šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který ji přesměroval jinam. Vyhlášením nové obchodní války rozvířil mezinárodní agendu a odvedl zrak od humanitární katastrofy, která se v Gaze dál prohlubuje.