Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecká ofenziva v Sýrii by podle kurdských sil zmařila porážku IS

Islámský stát (ISIS)
Islámský stát (ISIS)
Foto: Wikimedia Commons

Kurdské síly na severovýchodě Sýrie tvrdí, že možná nebudou schopny nadále střežit tábory, kde jsou zadržováni lidé spojení s teroristickou organizací Islámský stát (IS). K takové situaci by podle Kurdů mohlo dojít, pokud by Turecko v oblasti podniklo pozemní ofenzivu. Informuje o tom dnes BBC.

Turecko v posledních dnech v severní Sýrii zaútočilo na stovky cílů v odvetě za bombový útok v Istanbulu, při němž 13. listopadu zemřelo šest lidí a přes 80 jich bylo zraněno. Ankara z útoku viní kurdské separatisty sídlící v severní Sýrii. Syrské demokratické síly (SDF), ve kterých jsou kurdské milice většinově zastoupeny a které mají podporu USA, jakýkoliv podíl na útoku odmítají.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu prohlásil, že nálety jsou jen začátkem a že je odhodlán zabezpečit tureckou hranici se Sýrii prostřednictvím "bezpečnostního koridoru".

Šéf SDF generál Mazlúm Abdí řekl, že turecká pozemní operace na severu Sýrie by vedla k obnovení IS. "Vedlo by to ke druhé občanské válce v Sýrii a naše protiteroristické operace proti IS by se zastavily," řekl. "Jako součást mezinárodní koalice jsme bojovali a porazili IS, a to, co dělá Turecko, to všechno zmaří", dodal.

Spojené státy se v rámci mezinárodního boje proti IS spoléhaly na pomoc syrských kurdských sil. SDF nadále spravuje vězení a záchytné tábory, v nichž jsou drženi bojovníci IS a jejich rodiny. Největší z těchto provizorních zařízení, kde jsou umístěny rodiny bojovníků, se nazývá Al-Húl a žije tam na 50.000 lidí, z nichž zhruba dvě třetiny tvoří děti, píše BBC.

Řada tureckých náletů podle SDF zasáhla Al-Húl. O život při útoku podle téhož zdroje přišlo sedm členů ostrahy tábora a šest zahraničních zajatců při útoku uteklo, později byli dopadeni.

Abdí varoval, že další turecké útoky by měly přímý dopad na schopnost SDF kontrolovat tato zařízení. "Naše síly by byly zaměstnány ochranou vlastních lidí a rodin a my bychom nebyli schopni tábory střežit," dodal. "Turecké úřady zaútočily na civilní zařízení i služby, jako jsou elektrárny či zařízení na těžbu ropy," poznamenal. "To povede k masové migraci a vnitřnímu vysídlení."

Od roku 2016 podnikla turecká armáda s podporou spřátelených syrských povstaleckých skupin tři rozsáhlé operace v severní Sýrii a v současné době má pod kontrolou území podél více než 325 kilometrů dlouhé hranice.

Při poslední operaci v roce 2019 se Turecko zmocnilo oblasti mezi městy Tal Abjad a Rás al-Ajn, přičemž Kurdy kontrolovaný region Kobani zůstal mezi územími pod kontrolou buď Turecka, nebo Tureckem podporovaných milic. Rusko tehdy zprostředkovalo příměří a byly zřízeny hlídky tureckých a ruských vojáků, které na dodržování příměří dohlížely.

Nyní se kurdské síly obávají, že cílem Turecka je Kobani dobýt. SDF proto vyzvala Spojené státy i Rusko, aby využily svého vlivu k zastavení turecké ofenzivy. V opačném případě podle kurdských sil hrozí destabilizace celého regionu, což by mělo dopad i na zbytek světa.

Témata:  Turecko Sýrie Islámský stát Kurdové

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.