Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko potvrdilo, že se Kurdové stáhli. Turecko to zatím nepotvrdilo

Sergej Kužegetovič Šojgu, ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.
Sergej Kužegetovič Šojgu, ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.
Foto: kremlin.ru

Členové syrských kurdských milicí YPG dnes ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z bezpečnostní zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Jeho turecký protějšek Hulusi Akar ale jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují. Podle dohody z minulého týdne se měli Kurdové stáhnout do dnešních 16:00 SEČ.

Dohoda Ankary a Moskvy dala Kurdům na stažení do 30kilometrové vzdálenosti od hranice 150 hodin. Potom mají na hranici začít společné turecko-ruské hlídky. Ankara chce v této oblasti zřídit bezpečnou zónu, do níž se z Turecka budou moci vracet syrští uprchlíci.

Turecko zahájilo 9. října operaci Pramen míru, jejímž cílem bylo vytlačit Kurdy, které považuje za teroristy, z pohraničí. Boje jsou nyní pozastaveny.

"Stažení ozbrojených sil z území, kde má vzniknout bezpečnostní koridor, bylo dokončeno před termínem. Syrské pohraniční hlídky a naše vojenská policie jsou na místě," citovala Šojguovo vyjádření agentura TASS.

"Zdá se, že teroristická organizace YPG je stále v oblasti operace Pramen míru. Ten boj (proti terorismu) ještě neskončil," řekl Akar v rozhovoru pro deník Sabah. Podle něj je v pohraničním městě Manbidž stále 1000 členů YPG a stejný počet v Tall Rifaatu. Obě města leží západně od zóny, již chce Turecko u hranice zřídit. S odsunem YPG z nich mají pomoci syrská a ruská armáda.

Na severu Sýrie dnes při střetech mezi syrskou a tureckou armádou bylo zabito pět syrských vojáků, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Podle agentury AFP vojáci zemřeli během ostřelování tureckého dělostřelectva a šlo o vůbec první přímý střet turecké a syrské armády od zahájení turecké operace v Sýrii začátkem října.

Rusové mají spolu s Turky začít hlídkovat podél hranice do vzdálenosti deseti kilometrů od ní. Turecký ministr řekl, že je ještě třeba dojednat pravidla včetně třeba otázky, jaký druh automobilů bude používán. V Turecku podle něj o podrobnostech právě nyní vyjednává ruská delegace.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulosti řekl, že pokud Rusko svůj závazek z dohody nesplní, postará se Turecko o zničení YPG na severu Sýrie samo.

Kreml dal minulý týden najevo, že pokud se Kurdové do 150 hodin nestáhnou, bude Rusko nuceno "ustoupit" a umožnit "turecké vojenské mašinérii" Kurdy zničit.

Témata:  Kurdové Sýrie Rusko Sergej Šojgu Turecká armáda

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.