Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bude mít Rusko další základnu v Kyrgyzstánu? Moskva u jedná s Biškekem

Ruská armáda
Ruská armáda
Foto: mil.ru

Biškek - Kyrgyzstán jedná s Ruskem o možné druhé ruské vojenské základně v zemi. Podle ruské tiskové agentury RIA Novosti to dnes řekl kyrgyzský premiér Sapar Isakov.

Ruští vojáci působí nyní na základně Kant nedaleko hlavního města Biškeku, kde je kolem 400 ruských vojáků zajišťujících provoz ruských letadel. Rusko lokalitu využívá od roku 2009, za pronájem nic neplatí.

Během své návštěvy v Moskvě minulý týden Isakov navrhl, že by se druhá ruská vojenská základna mohla nacházet v jižní části Kyrgyzstánu poblíž hranic s Tádžikistánem.

"Ani na jedné straně ale ještě nepadlo konečné rozhodnutí," uvedl Isakov podle agentury RIA Novosti. "Jednání o této záležitosti pokračují," dodal.

Nevelký hornatý stát byl ve své době jedinou zemí na světě, která na svém území povolila vojenské základny Ruska i USA. Základnu Manas, kterou USA využívaly od roku 2001, museli ale v roce 2014 američtí vojáci vyklidit, když Biškek smlouvu o pronájmu předčasně ukončil.

Témata:  Ruská armáda Rusko Kyrgyzstán

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.