Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Saakašvili chce azyl na Ukrajině, vydání do Gruzie se brání

Michail Saakašvili
Michail Saakašvili
Foto: Wikimedia Commons

Kyjev - Bývalý ukrajinský gubernátor Michail Saakašvili požádal už 11. září na Ukrajině o politický azyl, odpověď úřadů zatím neobdržel. Gruzínský exprezident se touto cestou brání hrozícímu vydání do Gruzie, která požádala Kyjev o jeho vydání.

V rodné Gruzii je Saakašvili stíhán pro údajné zneužití moci a neodpovědné nakládání s veřejnými prostředky v letech 2004-2013, kdy byl hlavou státu.

Po odchodu z Gruzie Saakašvili odešel na Ukrajinu, kde mu prezident Petro Porošenko v roce 2015 svěřil úřad guvernéra významné Oděské oblasti. Saakašvili ale od počátku působení na Ukrajině poukazoval na nečinnost kyjevských úřadů v boji s úplatkářstvím a začal z odpovědnosti za neuspokojivý stav obviňovat přímo Porošenka.

Konflikt s prezidentem vyvrcholil letos v létě, kdy Porošenko odebral Saakašvilimu ukrajinské občanství, když byl v zahraničí. Gruzínský politik se pak v září na Ukrajinu prakticky násilím vrátil, když ho přes polsko-ukrajinský hraniční přechod přenesli jeho stoupenci.

Advokát Markijan Halabala sdělil, že podle zákona měly ukrajinské úřady na Saakašviliho žádost o azyl reagovat během 24 hodin. Protože se tak nestalo, Saakašvili ukrajinskou migrační službu zažaloval. Generální prokurátor Ukrajiny Jurij Lucenko agentuře Unian řekl, že vzhledem k žádosti o azyl nyní podle platných zákonů gruzínský exprezident do Tbilisi vydán být nemůže.

Témata:  Michail Saakašvili,  Ukrajina,  Gruzie

Aktuálně se děje

24. září 2026 8:25

Prosincová vražda na Šternbersku míří k soudu. Kriminalisté navrhli obžalobu

Dva podezřelí by měli čelit obžalobě v případu prosincové vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji. Mladé ženě a jejímu partnerovi hrozí podle dřívějších informací trest odnětí svobody v délce 15 až 20 let, případně výjimečný trest.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.