Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obama rodinám padlých vojáků nevolal, trvá na svém Trump. A vytáhl konkrétní příklad

Barack Obama, exprezident USA
Barack Obama, exprezident USA
Foto: usa.gov

Washington - Prezident Spojených států Donald Trump navzdory kritice nadále hájí své pondělní tvrzení, že jeho demokratický předchůdce Barack Obama netelefonoval rodinám padlých amerických vojáků.

Trump naznačil, že Obama v roce 2010 nezavolal generálovi Johnu Kellymu, nynějšímu personálnímu šéfovi Bílého domu, když jeho syn Robert zahynul při výbuchu miny v Afghánistánu.

"Měli byste se zeptat generála Kellyho, zda mu Obama volal," řekl Trump v úterním rozhovoru s rozhlasovou stanicí Fox News Radio. "Nevím, jaká byla Obamova strategie. Já píšu dopisy a také telefonuji," dodal.

Generál podle amerických médií o smrti svého syna veřejně nemluví, neboť událost považuje za soukromou věc. Zpravodajská stanice CNN se i tak s příslušným dotazem obrátila přímo na Kellyho a také na Bílý dům. Kelly ale na přímý dotaz zatím neodpověděl a prezidentův úřad Kellyho komentář odmítl zprostředkovat.

CNN nicméně v návštěvnických záznamech Bílého domu zjistila, že Obama pozval Kellyho i s manželkou Karen u příležitosti Dne obětí války do své rezidence na snídani, kterou pravidelně pořádal pro rodiny vojáků, kteří padli v boji. Zda se Kellyovi snídaně zúčastnili, známo není.

Témata:  Donald Trump Barack Obama U.S. ARMY

Související

Aktuálně se děje

9:31

Osmdesátník Karel Šíp. První dárek od televize rozbalil předčasně

Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.