reklama

Pákistán a Afghánistán spolu sdílí 2430 kilometrů dlouhou hranici, jež bývá označována jako Durandova linie. Vytyčili ji Britové v roce 1893 a Afghánistán s ní od počátku nesouhlasí, protože kvůli ní přišel o paštunská území západně od řeky Indus.

Pákistánská armáda odhaduje, že projekt přijde na 56 miliard pákistánských rupií (bezmála 19 miliard Kč). Počítá také s vybudováním 750 hraničních pevnůstek a rozmísťuje radarové senzory detekující pohyb přes hranici. Díky solárním panelům bude plot v noci osvícený. K monitorování hranic Pákistánci používají i drony.

"(Plot) je zásadní změna. Jde o epochální zvrat v řízení ochrany hranic," uvedl tento týden při prezentaci pro zahraniční média velící důstojník pro oblast Jižního Vazíristánu, jedné ze správních oblastí Federálně spravovaných kmenových území (FATA).

Za hranicí ovšem pákistánský plán vzbouzí kritiku. Guláb Mangal, guvernér východoafghánské provincie Nangarhár, agentuře Reuters řekl, že ohrazení vyvolá mezi sousedícími zeměmi "více nenávisti a nesnášenlivosti" a nepomůže ani jedné z nich. "Plot bezpochyby přivodí lidem na obou stranách hranice nemálo problémů. Tyto kmeny nemůže rozdělit žádná zeď nebo plot," rozvedl. "Naléhavě kmeny vyzývám, aby se proti tomu postavily," dodal.

Pákistán přičítá vinu za řadu útoků, k nimž na jeho území v poslední době došlo, radikálům z pákistánského hnutí Tálibán se základnami na afghánském území.

reklama