Apartheid v JAR trvá, politická svoboda černochům nepřinesla materiální zisky

"Nikdy jsme s apartheidem neskoncovali," tvrdí bývalý ekonom charitativní organizace Oxfam Ayabonga Cawe, který v současnosti moderuje rozhlasový pořad zaměřený na jihoafrické problémy. "Vzorce obohacování a ožebračování jsou stále stejné," říká.

Podle The New York Times i po roce 1994, kdy se prezidentem stal Nelson Mandela, zůstal v JAR majetek v rukou převážně bílých společenských elit. "Deset procent Jihoafričanů - z nichž většinu tvoří běloši - drží podle loňské studie Anny Orthoferové ze Stellenboschské univerzity přes 90 procent národního bohatství. Asi 80 procent obyvatelstva - v drtivé většině černoši - nevlastní vůbec nic," napsal americký list.

Tito lidé pak například nemohou získat kapitál na založení podniků, protože nemají čím ručit bankám za půjčky, případně si nemohou dovolit uplácet státní úředníky. Často bydlí na cizí půdě v plechových chatrčích daleko od svých pracovišť a za cestu do práce utrácejí u soukromých dopravců velkou část mzdy.

"Kde je ta svoboda? Kde je ta změna?" ptá se 69letá Judith Sikadeová, obyvatelka chudinské čtvrti Crossroads vedle mezinárodního letiště v Kapském Městě. Druhé největší město JAR je ukázkovým příkladem současného rozdělení, s kosmopolitními plážovými komunitami a studenty z USA na výměnných programech na jedné straně a s lidmi ze čtvrti Crossroads na straně druhé, kteří žijí ve špíně a vaří si otevřeným spalováním uhlí.

"Jde o velmi hluboký strukturální problém," řekl Ian Goldin, který působil jako ekonomický poradce Nelsona Mandely a nyní se jako profesor zabývá globalizací na univerzitě v Oxfordu. "Rusové měli kapitalismus i před Sovětským svazem. Afričané ztratili svá práva před 300 lety. To je mnohem delší období útlaku," vysvětlil Goldin.

Témata:  Jihoafrická republika,  chudoba,  černoši