Uprchlíci způsobují válku mezi chudými, muzeum kvůli nim vyplo wi-fi

Moussa (37) z Mali čeká na stanici v Brenneru každý den v naději, že se stráž smiluje a nechá ho nastoupit na vlak do Mnichova. Do jižní Itálie připlul před osmi měsíci na lodi z Libye. Doufal, že se dostane až ke svému bratrovi, který žije v Německu.

V ruce má jediný dokument dosvědčující jeho totožnost – kus papíru, který prokazuje, že má povolení k pobytu v Itálii. Občas prý spí přímo na podlaží nádraží. „Mému bratru se odsud podařilo asi před pěti měsíci dostat až do Německa," řekl serveru chvíli poté, kdy mu hlídka v pátek odpoledne nedovolila nastoupit na vlak do Mnichova.

„Pořád mi říká, že mám jít do Německa. Je to prý lepší kvůli práci," vysvětluje Moussa, který je vyučený mechanik. „Mohu sice zůstat tady, je ale nemožné tady pracovat," říká o Italském pohraničí. Jeho bratr měl štěstí – přes hranice prošel v době, kdy ještě na místě nebyla posílena ochrana.

Rakousko, které loni přijalo 90.000 žádostí o azyl, naznačilo, že vybuduje 375 metrů dlouhý plot, pokud Itálie neomezí příliv migrantů. Hrozby týkající se větší ochrany hranic však vyvolaly protesty prouprchlických aktivisty. Mnozí poukazovali na případný dopad na obchod, Brennerský průsmyk je klíčovou tepnou pro vývoz do severní Evropy - Itálie tak musela rychle reagovat, což nakonec zabralo. Rakousko nakonec od upuštění plotu zatím upustilo.

„Nemá žádný pas, pokud bychom ho nechali odejít do Rakouska okamžitě by ho poslali zpátky. Má povolení pro pobyt v Itálii, nemohu ho nechat jít," vysvětluje strážce z vlaku, proč Moussu nemůže nechat odjet.

Strážný dodal, že přistěhovalci sice stále ještě každý den na stanici přichází, přesto jejich počet v posledních týdnech výrazně poklesl. Až do loňského léta bylo hornaté jižní Tyrolsko, italský nejbohatší region, relativně klidné a migrační krizí nedotčené místo.

Do té doby, přicházeli migranti, kteří se pokoušeli dostat spíše do Francie. Pak ale francouzské orgány účinně „uzavřely" hranice, násilně vytahovaly lidí z vlaků a prováděly přísné kontroly osobních automobilů a dokonce i horských stezek.

Kvůli zvyšujícímu se počtu migrantů přicházejících do Rakouska, už Vídeň poslala některé uprchlíky zpět do Itálie. V Brenneru bylo loni zřízeno centrum pro asi 70 migrantů. „V průběhu roku centrum asistovalo asi 17 tisícům běženců," uvedl starosta Brenneru Franz Kompatscher.

Jen málo z nich však podle starosty zůstalo ve městě, přiznal, že nemá tušení, kde skončil zbytek z nich. „Někteří čekají v Brenneru, ale z větší části spíše odcházejí pryč," dodal. V rámci vládního plánu musí Jižní Tyrolsko, které má více než půl milionu obyvatel, přijmout v 0,9 procenta z celkového počtu migrantů, kteří požádají azyl v Itálii.

Jelikož toto nařízení platí už od minulého roku, byla v celém regionu spěšně postavena střediska pro migranty, většina z nich se nachází v okolí Bolzana. I přesto se v místním tisku objevily zprávy, že asi 240 žadatelů o azyl spí přímo na ulicích Bolzana.

Příjezdy migrantů pak podle místního podnikatele Roberta Giordaniho vyvolaly „válku mezi chudými". „Před pár lety tu vůbec nebyla Charita. Teď je jen ve městě Vipiteno na Charitě závislých asi 300 rodin. Ale mnohým se nelíbí, že každý migrant dostává 35 eur na den," vysvětluje podnikatel.

Problémy byly zaznamenány i přímo v Bolzanu. Na konci prosince muselo muzeum moderního umění Museion vypnout svou zdarma přístupnou wi-fi síť, protože se k ní přihlašovalo příliš mnoho migrantů.

Tamní obyvatelé se teď bojí, že se situace v létě ještě zhorší a že to region nezvládne. Itálie už minulý týden zastínila Řecko v počtu přijíždějících migrantů - poprvé od června roku 2015 jich v Itálie přisálo více. „Lidé v tomto regionu jsou obvykle otevření - ale jen do určitého bodu," dodal starosta Brenneru Kompatscher.

Témata:  uprchlíci,  Itálie