Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlická krize nahrává Afgháncům. Proč chtějí do Evropy?

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Teherán – V souvislosti se současnou evropskou migrační krizí se nejčastěji mluví o uprchlících ze Sýrie. Televizní stanice Al Džazíra ale na svém serveru varuje, že do Evropy prchá také velké množství Afghánců z Íránu.

Stanice s odkazem na humanitární organizaci Human Rights Watch (HRW) uvádí, že se v současnosti v Íránu nachází asi tři miliony afghánských uprchlíků. Ne všem z nich ale Írán nabídl možnost získání azylu – podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jich je v OSN registrováno jen 950 tisíc.

Stanice uvádí, že ti, kteří se v zemi narodili, mají status uprchlíka, ale i tak jsou jim udělena jen velmi omezená práva. Mnoho Afghánců proto raději ze země prchá za lepším životem do Evropy.

HRW již v minulosti Írán obvinila z týrání afghánských uprchlíků, které má mimo jiné zahrnovat „hromadné deportace, fyzické týrání bezpečnostními složkami, omezené pracovní příležitosti mimo podřadné práce a omezený přístup ke vzdělávání".

Podle HRW navíc Írán nutí Afghánce bojovat v Sýrii – pokud odmítnou, hrozí jim deportace zpět do Afghánistánu. Íránské ministerstvo zahraničí ale toto nařčení odmítlo.

Témata:  uprchlíci,  Afghanistán,  Írán

Aktuálně se děje

26. září 2026 16:53

Ve vodě ve Středočeském kraji objevili olovo. Tisíce lidí ji nesmí pít ani z ní vařit

Středočeské vodárny podaly trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli nálezu nadlimitní koncentrace olova v pitné vodě. Nebezpečná látka byla objevena při kontrolních odběrech ve vodojemu v Odoleně Vodě. Lidé v zasažených lokalitách nesmějí vodu z vodovodu používat k pití ani k vaření. Omezení spotřeby by mohlo podle odhadů vodohospodářů trvat v lepším případě několik dnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.