Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Archeologové v Egyptě objevily zbytky gymnázia z helénistického období

Egypt
Egypt
Foto: Pixabay

Káhira - Archeologové našli v egyptské provincii Fajjúm gymnázium z helénského období. Řecky mluvící mladí muži se tam za vlády dynastie Ptolemaiovců věnovali sportu, ale i filozofickým diskuzím.

Skupina odborníků z německého archeologického ústavu pod vedením profesorky Cornelie Römerové zbytky po gymnáziu našla ve vesnici Vatfa, která leží jižně od Káhiry v provincii Fajjúm. V té době se Vatfa nazývala Filoteris. Ve 3. století před naším letopočtem ji založil Ptolemaios II. a pojmenoval po své sestře.

V gymnáziu ve Vatfě se nacházel velký společenský stál, který zdobívaly sochy, byla tam rovněž jídelna a nádvoří. Patřila k němu dvousetmetrová dráha, která byla dost dlouhá na to, aby se na ní mohly pořádat závody.

Podle Römerové se v gymnáziích vzdělávali synové obyvatel z vyšších kruhů hovořících řecky. Gymnázia byla ve všech větších městech helénistického světa - v Řecku v Aténách, v Malé Asii v Pergamonu a Milétu, v Itálii v Pompejích. "Gymnázia v Egyptě byla postavena podle jejich vzoru. I když to ve Vatfě bylo menší, je důkazem toho, že Řekové měli vliv nejenom v Alexandrii, ale i na egyptském venkově," řekla profesorka Römerová.

Egypt zahrnul do helénistického světa Alexandr Veliký. Tisíce řecky hovořících osadníků se usídlovaly v Egyptě podél Nilu. Lákala je říše vedená Ptolemaiovci, která nabízela bohatství a mír.

V nilské deltě, zejména v oblasti Fajjúmu, byly zakládány nové vesnice, v nichž žilo jak místní, tak řecké obyvatelstvo. Řekové rovněž stavěli své oblíbené lázně, které byly místem setkávání jak pro Egypťany, tak pro řecky hovořící přistěhovalce. A k této řecké kultuře patřila také gymnázia.

Témata:  Egypt archeologové historie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.