Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co přinesla sametová revoluce? Pro Slováky rozdělenou společnost

Vlajka Slovenska
Vlajka Slovenska
Foto: Pixabay

Bratislava - Těsná většina Slováků kladně hodnotí takzvanou sametovou revoluci, která před 28 lety vedla k pádu komunistického režimu v tehdejším Československu. Zároveň stoupl počet lidí, kteří se k událostem z listopadu 1989 vyjádřili negativně.

Vyplývá to z výzkumu bratislavského Institutu pro veřejné otázky. Dnešní státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii si Slovensko nepřipomíná oficiálními oslavami, někteří politici či občanští aktivisté ovšem ohlásili vlastní akce.

Sametovou revoluci podle sondáže kladně hodnotí 53 procent Slováků, zatímco před třemi lety tento názor zastávalo 51 procent obyvatel země a v roce 2009 až 57 procent Slováků.

Naopak postupně přibývá kritiků sametové revoluce, která je na Slovensku označována přívlastkem něžná. Negativně ji v průzkumu hodnotilo 19 procent respondentů, v roce 2014 to bylo 18 procent a před osmi lety 14 procent obyvatel. Mezi kritiky se řadí hlavně starší lidé, přívrženci krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) a vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.

Výročí sametové revoluce si Slováci většími oficiálními akcemi nepřipomínají. Slovenský prezident Andrej Kiska ocenil události ze 17. listopadu 1989 a tento den zároveň označil za významný svátek. Kiska tak učinil po schůzce s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, který dnes zavítal na Slovensko. Jedním z bodů programu oficiální návštěvy Steinmeiera v zemi pod Tatrami je také kladení věnců k památníku popravených a umučených politických vězňů za komunismu.

Témata:  Slovensko 17. listopadu 17. listopadu 1989

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.