Češi od roku 1989 snížili produkci emisí oxidu uhličitého na polovinu, přitom produkují reálně více než dvojnásobné bohatství. „Na půl plynu jedou dvakrát rychleji“, jde o nesporný úspěch
Na Slovensku poprvé za posledních osm let kladně hodnotí takzvanou sametovou revoluci, která v roce 1989 vedla k pádu komunismu v tehdejším Československu, méně než polovina obyvatel. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které dnes ČTK poskytl bratislavský Institut pro veřejné otázky (IVO).
Vzpomínkovými akcemi i protivládními demonstracemi si politici a veřejnost na Slovensku připomenuli výročí takzvané sametové revoluce, která v roce 1989 vyústila v tehdejším Československu v pád komunistického režimu. Stejně jako v Česku i na Slovensku je dnešek státním svátkem - Dnem boje za svobodu a demokracii.
Pád komunismu měl globální charakter, komunismus neporazili ani naši studenti, ani naši disidenti, zhroutil se jako každý podobný namyšlený pokus násilím potlačit lidskou svobodu, řekl při dnešní pietě u Hlávkovy koleje bývalý český prezident Václav Klaus.
Za výjimečný den, který ukázal, že nic není samozřejmého, dnes označila 17. listopad 1989 místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová, jejíž strana letos neobhájila místa ve Sněmovně. Uvedla to poté, co u památníku listopadových událostí na Národní třídě v Praze položila květiny a zapálila svíčku.
Ještě za tmy, zhruba dnes kolem 6:00, přišel premiér Andrej Babiš (ANO) s ministry Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou uctít výročí 17. listopadu k památníku Sametové revoluce na pražské Národní třídě. Uvedla to dnes Česká televize. Premiér na Národní položil věnec. Brzký příchod odůvodnil tím, že dostal varování, že po něm lidé chtějí házet vejce.
Česko si dnes připomene 32 let od událostí, které vedly k pádu komunismu, a 82 let od uzavření vysokých škol nacisty. Hlavním dějištěm oslav bude tradičně Praha.
Výročí 17. listopadu se kromě jiného neslo i v duchu protestu proti premiérovi Andreji Babišovi. Spolek milion chvilek mu stanovil několik ultimát, z těch si ale premiér vůbec nic nedělá. Jak sám tvrdí, tak přes čtvrt milionu protestujících Čechů vůbec neřeší
Události sametové revoluce, které si mimo jiné připomínáme svátkem slaveným 17. listopadu, ukončila prezidentská volba, z níž vyšel vítězně disident Václav Havel a v krátkých kalhotech pozdravil československý lid. Jeho volba však původně nebyla tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát z pohledu na komunistické poslance poslušně zvedající ruce. Paradoxní není na celé události jen to, že se jednalo o čerstvě propuštěného politického vězně a jednoho z úhlavních nepřátel komunistického režimu.
"Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou," těmito slovy začíná píseň známého českého písničkáře Karla Kryla zklamaného z polistopadového vývoje. "Ti, kteří nás léta týrali, nás vyhazují z práce," pokračuje text svým způsobem odrážející naše nevypořádání se s komunistickou minulostí. Jak jinak je možné, že se z některých zapálených komunistů stali ti největší zastánci "pravdy a lásky"?
Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protestní demonstrace v Teplicích. Na jejich počátku přitom stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se přitom konaly mimo hlavní struktury disentu.
Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí.
Jednoznačně kladně sametovou revoluci hodnotí jen 36 procent lidí ve věku nad 40 let. Názory na revoluci a dobu před rokem 1989 se liší podle vzdělání a věku, vyplývá z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa. Starší a méně vzdělaní lidé předrevoluční dobu vnímají pozitivněji. Mladší generace by se podle průzkumu spíše klonila k zákazu KSČM.
Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.
Obyvatelé zemí bývalého východního bloku nejsou plně spokojení s politickou a ekonomickou situací ve svých státech. Jenom pár jich ale pádu železné opony lituje, zjistil průzkum, který u příležitosti 30. výročí pádu komunistických režimů provedla společnost Pew Research Center.
Občanské fórum se stalo symbolem sametové revoluce a nepochybně také jejím největším výdobytkem. Ale osudy této strany nestrany jako by se měly stát předzvěstí věcí příštích – po počáteční euforii totiž přišly rychle spory, deziluze a nečekaně rychlý rozpad.
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš dnes krátce po půlnoci přinesl kytici k pamětní desce na Národní třídě v Praze, která připomíná brutální zásah policejních jednotek proti demonstrantům 17. listopadu 1989. Ráno byli novináři svědky toho, jak první účastníci ohlášených akcí na Národní třídě kytici vyhodili do odpadkového koše. Skončily tam i květiny, s nimiž nad ránem k památníku přišel místopředseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura. Policie už oznámila, že událost prověřuje.
Bývalý generální tajemník KSČ Miloš Jakeš je přesvědčen o tom, že studentské shromáždění 17. listopadu 1989 v Praze zneužili pro své účely příslušníci Státní bezpečnosti v čele s Alojzem Lorencem ve spolupráci s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ, kteří si přáli změnit stranické vedení. "Chtěli změnit svým činem vedení strany, a zatím otevírali cestu k likvidaci socialismu," uvedl šestadevadesátiletý Jakeš v prohlášení, které dnes předal ČTK.
Praha - Česká republika si dnes připomíná výročí událostí spojených se 17. listopadem. Na Národní třídě v Praze se už od rána střídají politici, aby u památníku sametové revoluce položili květiny nebo zapálili svíčku.
Praha - Češi si dnes připomínají výročí událostí spojených se 17. listopadem. Na Národní třídě v Praze se už od rána střídali politici, aby u památníku sametové revoluce položili květiny nebo zapálili svíčku. S hlasitým odporem protestujících se tam setkal předseda hnutí ANO Andrej Babiš, lidé pokřikovali i na předsedu hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamuru.
Praha - Řečníci na shromáždění Pravda nemá alternativu, které se při příležitosti dnešního svátku 17. listopadu konalo na pražském Újezdě, varovali před manipulací s informacemi.
Praha - Na Václavském náměstí v Praze začal Koncert pro budoucnost, jehož pořadatelé chtějí připomenout významné okamžiky české historie a upozornit na současné problémy. Na úvod zahrál písničkář Vladimír Merta.
Praha - O svobodu a demokracii je potřeba neustále pečovat a nebát se o ně bojovat, zaznělo dnes na studentském shromáždění na pražském Albertově.
17. ledna 2025 21:33
17. ledna 2025 20:22
17. ledna 2025 19:34
17. ledna 2025 18:12
17. ledna 2025 16:44
17. ledna 2025 16:23
Ondřej Brzobohatý už by se asi rád zbavil dědictví po nevydařeném manželství s Taťánou Kuchařovou. Zatím ale platí, že kudy chodí, tam se ho na tuto záležitost ptají.
Zdroj: Jiří Hrubý
Nerady se děti vracely po Vánocích do školy, ale další volno se jim pomalu blíží. Na konci ledna dostanou den volna za vysvědčení. Hned vzápětí navíc odstartují turnusy jarních prázdnin. Přehled termínů nabízíme pod článkem.
