reklama

Spojené státy a jejich spojenci nyní čelí bitvám s islámským radikalismem na dalších kontinentech včetně Afriky. Tragická smrt čtyř amerických vojáků, kteří byli zabiti začátkem října v africkém státě Niger, dosvědčuje, že válka proti IS nekončí.

Útok na vojáky se udál téměř po roce od doby, kdy americké speciální jednotky dobyly libyjskou Syrtu. Od té doby však oblastí chudého Nigeru podle svědků i analytiků procházejí bojovníci IS.

Tito džihádisté nepomáhají jen šířit svoje představy o válce, ale zároveň zaměstnávají americké ozbrojené složky, které se musejí proti radikálům bojovat, aby neztratily vliv na kontinentu. Dá se říci, že se Afrika stala vojenskou základnou pro americkou armádu.

Úkol pro americké jednotky zní jasně - stopovat pohyb džihádistů na kontinentu a nedovolit jim šíření své ideologie. K dispozici na to mají kolem 6 tisíc svých vojáků.

V Africe však není problém jen s IS, ale i s dalšími podobnými organizacemi. Al-Šabáb v oblasti kolem Somálska spolupracuje s IS, navíc v Nigérii stále pracuje teroristická skupina Boko Haram.

Velkým problémem je pro americkou armádu nekontrolovatelný pohyb zbraní, které se mohou dostat do rukou extrémistům. To potvrzuje ministr obrany Nigeru Kalla Moutari: "Bojovníci a zbraně se dostávají do této části kontinentu, protože je v Libyi, odkud přicházejí, nikdo nekontroluje."

Americké operace tak nejsou vůbec jednoduché. Radikálové využívají chudoby v oblasti a získávají nové spojence. Ti pak likvidují jakýkoli odpor.

Teroristická organizace Boko Haram má své lidi téměř jistě kromě Nigérie také v Nigeru, Čadu a Kamerunu.

Zato Al-Šabáb, který si vykládá islámské právo po svém, naverboval do svých řad v oblasti kolem Somálska asi 8 tisíc bojovníků. Tato organizace je zodpovědná za řadu teroristických útoků, v Africe je z pohledu počtu obětí nejnebezpečnější.

Spojené státy a spojenci tak musejí být připraveni každý den na možnost útoku. Pentagon tento týden oznámil, že americké složky zabily při sérii útoků v Somálsku 40 členů Al-Šabábu a IS, což potvrdil pro agenturu AP mluvčí Pentagonu Rob Manning.

K vysokému nárůstu takových operací došlo poté, co americký prezident Donald Trump v březnu uvolnil omezení americké armády. Od té doby nemusejí vojáci čekat na schválení útoku od Bílého domu, ale mohou sami zaútočit, uznají-li to za nutné.

Vývoj v posledních týdnech naznačuje, že Afrika bude v budoucnu centrem teroristického řádění. Je na Spojených státech a jejich spojencích, aby tomu dokázali zabránit.