Co se stane po pádu KLDR? Některé státy si už brousí zuby na území

Co se týče dnešního území Severní Koreje, pak země má tři sousedy. Na jihu Korejskou republiku, na severu Čínu, ale severozápadně má zhruba 19 kilometrovou hranici s Ruskem, která se táhne podél řeky Tumannaja. Pokud se jedná o území dnešní KLDR, "spolknout" by ji mohl jeden ze tří jmenovaných států.

Nejpravděpodobněji se jeví sjednocení území pod vládou Číny nebo Jižní Koreje, což je sen mnoho pamětníků už od rozdělení poloostrova. Rusko by v tomhle případě nejspíš nemělo mocenské nároky taky kvůli tomu, že asijská část země není příliš obydlená. Kdyby však KLDR měla zůstat nezávislým státem, nejpravděpodobněji by zpočátku bylo pod dohledem jiné země. Nyní by se do hry dostaly i Spojené státy, Rusko nebo Japonsko.

Obyvatelé Severní Koreje by nejspíš nejvíc uvítali možnost sjednocení s jihem, což je podstatně důvod, kvůli které propukla celá korejská válka. Na jihu však hlasy o spojení spíše utichají, moderní a vyspělá země s hlavním městem Soulem si dobře uvědomuje, že jejich ekonomika nezvládne nápor dalších cca 25 milionů lidí.

Na severokorejský průmysl navíc není spolehnutí. Země má sice četné nerostné bohatství, ale téměř nic nevybudovala. Jižní Korea by musela spoustu peněz investovat do vybudování infrastruktury včetně všech cest, které budou průjezdné i pro těžkou techniku. I když by si Korejci jak na severu, tak na jihu sjednocení přáli, ekonomiku Jižní Koreje by to nejen zpomalilo, ale hlavně dostalo o několik let nazpět.

Podle odborníků, kteří i navštívili Severní Koreju, je dnes sjednocení poloostrova spíše pouze fantazií. Samotní vládní představitelé obou zemí si nedokáží představit, jak by si kapitalistický jih mohl poradit se socialistickým severem. Pokojné sjednocení Německa po pádu Berlínské zdi by se tady v asijských poměrech nemohlo opakovat.

I přes kulturní podobnost a společnou historickou minulost jsou dnes oba státy odlišnými národy. I kdyby došlo k úspěšnému svržení Kim Čong-Una, Severokorejci byli po celý život vystavení propagandě o tom, jak jejich jižní sousedi jsou loutkami v rukou Američanů.

Sjednocení by mnohem více připomínalo dobývání, kdy jih má silnější ekonomiku, ale sever pevnější ideologii, domnívá se koreanista Andrei Lankov. Nemluvě o tom, že volební právo by muselo být poskytnuté i Severokorejcům, na současnou jihokorejskou politiku by to mělo velmi negativní dopad.

Z pohledu ideologie mají dnes Severokorejci mnohem blíže Číně. Jenže ani "spolknutí" Čínou by nemuselo být tím nejlepším řešením, i když spoustů světových lídru si myslí, že by se jednalo o ideální scénář. Nesmíme zapomenout na to, že i přes nepřátelské vztahy, dynastie Kimů dala světu i lidem jasně najevo, že Severní Korea má zůstat nezávislým státem, který má silné vlastenecké cítění a nezalekne se ani Číny.

Ať už se svět dohodne jakákoliv, nakonec bude důležitý i názor lidí. A Severokorejci se nechtějí stát součástí Číny. Jejich historie mluví o čínském císařství jako o agresorovi, který se je už několikrát podmanil. I přes přátelské vztahy a humanitární pomoc, Korejci cítí, že jsou odlišný národ, podobně jako Češi a Němci. I když jsou Němci na tom podstatně líp, Česká republika se jednoduše nemohla stát součástí Německa.

Vůbec nejpravděpodobnější by byl scénář, kdy vznikne z dnešní KLDR mini verze Číny. To znamená oficiálně zůstanou nezávislým státem, nicméně pod vlivem a dohledem Číny. Z dlouhodobého hlediska se nejspíš nejedná o nejlepší řešení, nicméně si můžeme být jistí, že zmizí nukleární hrozba, domnívá se novinář Bill Emmott.

Největším otazníkem tak opět zůstává Čína její plány. Komunistická vláda v Pekingu už dala spoustu krát najevo, že vojenská intervence je pro ně vůbec tím nejhorším řešením. Pro Čínu je velmi nebezpečný svět, kde bude chybět KLDR. Na druhou stranu, kdyby sjednocení Korejského poloostrova byla úspěšné, američtí vojáci by neměli už důvod zůstávat na základnách v Jižní Koreji a Čína by se konečně zbavila nepřátelského vojska.

Témata:  Severní Korea,  Jižní Korea,  Čína