Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak by svět změnil výbuch sopky? Přišli bychom o jedno roční období

Sopka Etna
Sopka Etna
Foto: Reprofoto YouTube

Ruku v ruce s klimatickými změnami se mezi lidmi stále častěji hovoří o tom, že jaro a podzim už prakticky vymizely. Vědci se ale obávají jiné možnosti, a sice definitivního konce léta. Právě to totiž může mít za následek sopečná činnost.

Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry v Coloradu zveřejnili výsledky své poslední studie, v níž uvádějí, že budoucí sopečné výbuchy by mohly způsobit konec léta.

Prakticky vzato bychom toto roční období mohli ztratit na několik let, čímž by lidé nebyli schopni vůbec nic nic vypěstovat. Schopnost oceánů vyrovnávat se s narůstajícími klimatickými změnami je totiž stále nižší a sopečné výbuchy by mohly zcela změnit roční období.

Odborníci svou studii postavili na změnách, k nimž došlo po erupci indonéské sopky Tambora v roce 1815. Ta vychrlila do ovzduší obrovské množství oxidu siřičitého a částice síranu se v horní vrstvě atmosféry změnily na aerosoly.

Jejich přítomnost v ovzduší má ale jeden negativní efekt, dokáže totiž odrazit světlo, čímž ochladí povrch Země. Rok po výbuchu sopky tak bylo mimořádně chladné léto v celé Evropě a v části Severní Ameriky. To mělo ostatně za následek velmi nízkou úrodou.

Pokud by se podobná erupce opakovala v roce 2085, měla by mnohem dramatičtější vliv na globální teploty. Podle výzkumu by zahřála oceány na vyšší teplotu, voda, která bude ochlazená po vulkanické erupci, ale zůstane zachycena na povrchu a nepronikne hlouběji do oceánu. To způsobí dramatické ochlazení atmosféry. 

Vědci provedli několik simulací erupcí sopek podobné Tambor a porovnávali je s informacemi o klimatu od roku 850 do roku 2005. Následně nasimulovali klima v roce 2085. Po první simulaci zjistili, že aerosoly ve stratosféře blokují část slunečního tepla, čímž ochladí Zemi. Vznikne větší množství zasněžených ploch, které odrážejí teplo zpět do prostoru. A právě oceány slouží jako důležitá protiváha, neboť teplo pohlcují.

Podle výsledků druhé simulace by se ale schopnost oceánu zmírnit ochlazení výrazně snížila. Povrchové ochlazení by tak zapříčinilo nárůst ledových ploch na zeměkouli až o čtyřicet procent a celkové ochlazení planety, v němž by plodiny přežívaly jen stěží.

Témata:  vědci sopky katastrofy

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.