Berlín – Jedním z významných politických trendů poslední doby je růst popularity populistických a nacionalistických stran. O tom, co to znamená v kontextu demokracie, se zamyslel v úvodníku na svém serveru i německý deník Der Spiegel.
Volby vyjadřují přání lidí
Deník vysvětluje, že v rámci demokracie by ústava měla sloužit jako stálý prvek a volby jako prvek dynamický. V poslední době ale volby ukazují, že lidé nyní dávají hlasy spíše populistickým a radikálnějším stranám.
Jak deník podotýká, svědčí o tom například úspěch „pravicového populisty" v prezidentských volbách, úspěchy pravicové AfD v Německu nebo hlasy pro Donalda Turmpa ve Spojených státech.
„Ale existuje něco takového, jako nesprávné výsledky voleb? Nejsou prostě jen nepříjemné nebo neoblíbené v závislosti na subjektivním názoru jedince? Z objektivního hlediska mají čísla vždy pravdu. Vyjadřují přání lidí a udělují většině právo vládnout. Takový je jejich účel," uvádí deník.
Smrt demokracie?
Varuje, že by mohlo dojít k „zabití demokracie ze strachu před její smrtí. Elity by s dobrými úmysly převzaly moc a říkali by lidem, co je pro ně dobré. Někteří lidé o něčem takovém dokonce možná i sní."
Deník dále tvrdí, že ačkoliv jsou možná obavy z konce demokracie přehnané, jsou tu i „znepokojující náznaky. Během volebních akcí Donalda Trumpa byli novináři zastrašováni To stejné se stalo i na nedávné konferenci AfD v Berlíně. Výraz ‚lživý tisk', který AfD a další populisté v Německu používají, se také snaží nabourat svobodu slova a tím pádem i základ demokracie," varuje.
Podotýká také, že jelikož demokracie znamená volbu většiny, tato většina také může rozhodnout o jejím konci. Z toho důvodu mají některé ústavy „ochranná opatření".
„Například německá ústava chrání před ‚špatnými' většinami. Protiústavní strany mohou být zakázány a jak základy státního pořádku, tak prvních 20 článků ústavy včetně svobody slova jsou věčné – nemohou být zrušeny," uvádí deník.
Přijde revoluce?
Dále ale podotýká, že ani tato „věčnost" nemusí být věčná, a tvrdí, že lidé, kteří v roce 1949 ratifikovali německou ústavu, „neměli ani ponětí o nadcházející digitální době, která změnila politiku a vyvolala otázku, zda nejsou potřeba ústavy nové".
Zákazy stran pak podle deníku žádnou ochranu nepřináší. „Jen ta nejhloupější protiústavní hnutí jsou dost hloupá na to, aby odhalila své pravé úmysly, jako to udělala neonacistická Národní demokratická strana Německa. Ten zbytek zůstává zticha. Nikdo například neví, co by udělala AfD, kdyby získala většinu."
Jak ale deník na závěr upozorňuje, odmítání vítězství stran a kandidátů, kteří jsou některými považováni za nežádoucí, jako jsou například prezidentští kandidáti Donald Turmp nebo Norbert Hofer, by nebylo demokratické a mohlo by „vést k revoluci".
Témata: Německo, demokracie, Alternativa pro Německo (AfD)
Související
12. ledna 2026 20:04
6. prosince 2025 10:16
5. prosince 2025 13:52
20. září 2025 17:21
15. září 2025 16:04
