Brusel/Praha - Evropská komise nadále trvá na tom, aby pro případ vážné migrační krize v některé členské zemi existovala v Evropské unii trvalá možnost přesunout žadatele o azyl do jiných států bloku. Česko, Polsko a Maďarsko dnes unijní exekutiva poslala před evropský soud, protože tyto země ignorují uprchlické kvóty, které byly domluvené v roce 2015.
První místopředseda komise Frans Timmermans týden před posledním letošním summitem EU žádal členské země, aby bylo možné do června 2018 najít celkovou dohodu o nové podobě unijní migrační politiky.
Timmermansova představa se tak na summitu ostře střetne s pohledem středoevropských členských států EU. Například nový český premiér Andrej Babiš už dopředu deklaroval, že v Bruselu hodlá příští týden "kvóty na uprchlíky" jednoznačně odmítnout.
Trvalý přerozdělovací mechanismus "podle kvót" obsahuje už návrh komise na reformu unijního azylového systému z jara 2016. Přestože řada jednotlivostí již byla potvrzena, členské státy dosud nenašly shodu právě ohledně klíčového tématu přerozdělování - především kvůli odporu části zemí, což nedávno konstatovalo i končící estonské předsednictví. Naopak europarlament prosazuje daleko větší přerozdělování migračního břemene.
Komise se snaží o kompromis, míní Timmermans. "V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen... musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie," prohlásil. Přesná definice takové vážné krize je ale podle něj věcí diskuse.
Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos dnes po jednání s ministry vnitra členských zemí unie upozornil, že v migrační problematice přišel čas se od krizových opatření dostat k dlouhodobému řešení všech jejích aspektů. "S reformou (azylového systému) nemůžeme čekat," zdůraznil.
Náměstek českého ministra vnitra Jiří Nováček po jednání novinářům řekl, že Avramopuls seznámil země s časovým plánem, který počítá s dokončením reformy v polovině příštího roku. Problematická je dál podle Nováčka právě revize takzvaného Dublinského nařízení, kde se názory členských zemí výrazně liší. Dublinský systém upravuje azylová řízení v EU.
Státy visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) opakovaně zdůrazňují, že při pomoci v migrační krizi solidární jsou - byť jinými způsoby než nepopulárním přebíráním žadatelů o azyl. Podle Timmermanse je tohle všechno správné. "Když řeknete, že vidíte solidaritu jako pomoc pobřežní stráži, zajištění více peněz na rozvoj Afriky, to je bezvadné a státy v tom podporujeme. Ale ve velmi specifické situaci vážné krize více peněz určených pobřežní stráži nepomůže (unijní) členské zemi zahlcené uprchlíky. Pomůže jí sdílení odpovědnosti," vysvětlil. Dobrovolné by podle něj mohlo být přerozdělování jen v situaci, kdy vážná krize nehrozí.
Témata: EU, uprchlíci, Česká republika
Související
18. prosince 2025 20:17
17. prosince 2025 21:57
14. prosince 2025 9:18
9. prosince 2025 19:57
9. prosince 2025 18:37
25. listopadu 2025 16:57
