reklama
Martin Dejdar pozval na představení své stařičké rodiče, kteří přijeli z dálky - anotační obrázek
Martin Dejdar pozval na představení své stařičké rodiče,…

Nezávazná úmluva podepsaná minulý rok v New Yorku mimo jiné uváděla, že členské země se zavážou k tomu, aby status uprchlíka byl i nadále mezinárodně uznávaný a že migrantům je potřeba zajistit důstojnost a bezpečnost na cestách. Rex Tillerson to argumentoval tím, že cíle OSN se neshodují s tím, co má Washington v plánu a že každý stát je i nadále zodpovědný za svou vlastní politiku a přístup k přijímání uprchlíků.

Pozorovatelům ovšem neuniklo, že Spojené státy se tak rozhodly poté, co byla zveřejněná studie společnosti Pew. Ta se totiž zabývala tím, jak moc se Evropa vlivem uprchlíků proměnila v letech od 2010 do 2016 a taky nabídla scénáře budoucnosti, jak by svět mohl vypadat, když bude muslimský exodus pokračovat. Po přečtení nejčernějších scénářů se člověk nemůže divit Washingtonu, že od toho dává ruce zpět.

I když byla studie provedená v Evropě, američtí politici nejspíš dostali výrazné varování, kam se svět může ubírat. Změna v náladě společnosti a vzestup pravicových tendencí v politice jsou přitom jen špičkou ledovce. Migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl jsou často používané výrazy v médiích, i když každé slovo označuje vlastně jiný stav. Dnes se však v Evropě chápe slovo migrant jako označení pro někoho, kdo přijel za rodinou, hledá lepší budoucnost, utíká před válkou nebo tíživou finanční situací ve vlastní zemi.

Studie od společnosti Pew se zaměřila na proměnu mezi lety 2010 a 2016 s tím, že krize vypukla v roce 2015. během té doby byl počet migrujících do Evropy dvakrát vyšší než v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. Během minulých let migrovalo do Evropy kolem 3,7 lidí, kteří uvedli, že jsou muslimové, a 3,3 milionů lidí, kteří byli bez nebo odlišného vyznání. Zároveň je třeba dodat, že zatímco islámská populace v Evropě stoupala, rapidně klesal i počet nemuslimů - za šest let o více než 1,7 milionu.

Přesná čísla zatím nejsou dostupná, ale předpokládá se, že v Evropě nyní žije 25,8 milionů muslimů, tedy zhruba 5 procent celkové populace starého kontinentu. I bez migrace by se přitom do roku 2050 mohla muslimská populace v EU ztrojnásobit. Za třicet let by mohlo být tímhle tempem jen v Německu 20 procent obyvatelstva muslimského vyznání a až 31 procent populace Švédska by žili podle pravidel islámu.

Německo zůstává i nadále cílovou zemí, během šesti let přijalo zhruba 670 tisíc uprchlíků, z nichž většina byla islámského vyznání, a přes 680 tisíc migrantů, kde více jak polovina se hlásila k islámu. Uprchlíci nejčastěji přicházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, migranti zase ze sahelské Afriky.

Dnes se hlásí kolem 8 procent švédského obyvatelstva k islámu, přes 5,7 milionů jich žije ve Francii a kolem 5 milionů v Německu. Na Kypru žije kolem 300 tisíc přistěhovalců z Turecka, muslimové tak tvoří čtvrtinu obyvatelstva. Zatímco muslimů přibývá, nemuslimů v Evropě naopak ubývá. Může za to zejména vyšší porodnost mezi muslimskými ženami a relativně mladé přistěhovalecké obyvatelstvo ve srovnání s evropskými starousedlíkami.

Čísla udávají, že mezi muslimy je 50 procent lidí mladší 30 let, jsou tedy v produktivním věku, kdy mohou mít stále více dětí. Za to Evropanů je pod 30 let jen 32 procent obyvatelstva. Průměrný věk muslimů v Evropě je 30 let, průměrný věk Evropana je až o 13 let vyšší. K islámu se momentálně hlásí 1,8 miliardy lidí, což je 24 procent celosvětové populace. Islám je tak nejrychleji rozšiřujícím náboženstvím na světě.

Výsledkem migrace muslimů je pak rozdělená Evropa, kde státy mají mezi sebou vůbec nejhorší vztahy v historii Evropské unie. Nejvíc negativně jsou muslimové vnímání v Maďarsku (72 procent obyvatel), dále v Itálii, Řecku a Polsku. Naopak nejvíc kladně se k muslimům staví ve Francii, Německu a Velké Británii.

Přímým důsledkem migrace jsou pak politické problémy v jednotlivých státech, kde se tradiční strany musí nově dělit o moc s pravicí a ultrapravicí. I tohle působí jako důvod k obavám pro americké politiky, kteří se nechtějí nadále podílet na uprchlickém plánu OSN. Jenže velkým problémem obyvatelstva je stárnutí obyvatelstva, bez přijímání uprchlíků se má za to, že by populace kontinentu klesla z 521 milionů na 482 milionů v nadcházejících letech.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama