Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konference WTO skončila bez nové dohody

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Buenos Aires - Na ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) se nepodařilo dojednat žádnou novou dohodu. To maří naději na shodu ohledně elektronické komerce a omezení dotací v zemědělství či rybolovu a vyvolává otázky o schopnosti WTO řídit světový obchod.

"Členům se tentokrát nepodařilo odsouhlasit finální smysluplné dohody," uvedl generální ředitel WTO Roberto Azevedo na závěrečném ceremoniálu. "Není to pokaždé, když se ministři setkají, že jsou schopni dojednat dohody takové důležitosti, jako na Bali a v Nairobi, to však nezmírňuje zklamání, které cítíme," dodal.

WTO pracuje na potlačování obchodních bariér a řešení sporů. K dosažení dohody potřebuje souhlas všech 164 členských zemí.

Frustrace vedla některé ministry, včetně amerického obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera, k prohlášením, která naznačila, že jednání mezi menšími skupinami podobně smýšlejících zemí WTO by byla lepším postupem.

"Nedosáhli jsme žádného mnohostranného výsledku," uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Podle ní setkání ukázalo, že největším nedostatkem WTO je, že všechny dohody musí odsouhlasit všech 164 členských zemí.

Krach jednání o nových dohodách znamená, že jednání o stejných obchodních tématech budou pokračovat. Delegáti WTO se dohodli na novém cíli dosažení dohody ohledně subvencí rybolovu do příští ministerské konference v roce 2019.

Témata:  Světová obchodní organizace (WTO) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.