Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polský Sejm schválil kontroverzní reformu volebního zákona

Strana Právo a spravedlnost (PiS)
Strana Právo a spravedlnost (PiS)
Foto: pis.org.pl

Varšava - Polský parlament schválil reformu volebního zákona, která omezuje při dohledu nad hlasováním pravomoci ústřední volební komise a posiluje pozici ministra vnitra a parlamentu. Reforma může ještě zvýšit napětí mezi Varšavou a Bruselem.

Informovala o tom dnes agentura AFP. Opozice krok podle agentury Reuters označila za "ďábelský". Ohrozí podle ní demokracii. Nový zákon by mohl zvýšit napětí mezi Varšavou a Bruselem.

Změnu volebního zákona schválil Sejm krátce před čtvrteční půlnocí. Pro hlasovalo 234 poslanců, především z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), proti jich bylo 199. Dva zákonodárci se zdrželi hlasování.

V případě, že zákon schválí i Senát, ve kterém má PiS také většinu, a podepíše prezident Andrzej Duda, nebude napříště sedm z devíti členů státní volební komise (PKW), která dohlíží na regulérnost voleb, vybírat ústavní, nejvyšší a nejvyšší správní soud, ale parlament. Kandidáti by přitom na rozdíl od současného stavu nemuseli být ani soudci. Ústavní soud a nejvyšší soud by vybírali jen dva zbylé členy PKW.

Komise by podle nového zákona musela také jmenovat stovku volebních úředníků, které by vybírala jen ze seznamu, který předloží ministr vnitra. Tito kandidáti by rovněž už nemuseli být soudci. Pokud PKW odmítne všechny kandidáty, bude je moci vybrat přímo ministr.

Podle strany PiS bude díky reformě hlasování mnohem transparentnější, podle kritiků ale chtějí konzervativci jen zvýšit svůj volební zisk. Vstoupit by měl zákon v platnost v roce 2019, tedy krátce před parlamentními volbami. Obavy z ohrožení regulérnosti voleb dnes vyjádřila také PKW. "Rozhodnutí bude de facto činit ministr, ne my," uvedl předseda komise Wojciech Hermeliński, který se chce kvůli zákonu setkat s Dudou.

Poslanec opoziční strany Občanská platforma (PO) Jacek Protas reformu volebního zákona označil za "ďáblův nápad", který by umožnil jedné straně kontrolovat moc ve státě.

Naopak vládní poslanec Marcin Horala reformu obhajoval s tím, že podobně příprava voleb funguje i v jiných evropských zemích. "Jaká hrůza, jaký nedostatek demokracie panuje v deseti evropských zemích, jako je Francie, Německo, Česko, Rakousko, Belgie a Nizozemsko, kde je to ministr vnitra, který je pověřen přípravou voleb!" komentoval ironicky Horala námitky opozice.

Podle informací německého listu Süddeutsche Zeitung se chystá Evropská komise už ve středu zahájit kvůli justiční reformě s Polskem řízení kvůli porušování zásad právního státu.

Nový premiér Mateusz Morawiecki dnes uvedl, že očekává, že komise tento krok učiní. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová po skončení summitu EU řekli, že by takový krok komise podpořili. Výsledkem složité procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy by mohlo být i odebrání hlasovacích práv. Vzhledem k nutné jednomyslnosti při hlasování o odebrání a avizovaném odporu Maďarska k tomuto extrémnímu scénáři ale zřejmě nedojde.

Témata:  Polsko Právo a spravedlnost

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.