Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brusel ostře: Nikdy se kvót nevzdáme. Strhne se boj o migranty?

Donald Tusk
Donald Tusk
Foto: European Union

Brusel - Předseda Evropské rady Donald Tusk navrhl, aby členské státy Evropské unii označily uprchlické kvóty za neefektivní. To se ovšem nelíbí řadě europoslanců, kteří ho neváhají ani pořádně zasypat kritikou. V Bruselu se tak nyní svádí nová bitva o budoucnost Evropy a přijímání uprchlíků.

Odpůrci tvrdí, že Tuskův návrh je silně anti-evropský, státy i jejich představitelé zůstávají však rozdělení ohledně kvót i dublinských regulací. Předseda Evropské rady Donald Tusk minulý týden poslal členům dopis, ve kterých napsal, že řešení migrace by mělo zůstat v působení a rozhodování státu a EU by měla vytvořit pouze podpůrný rámec. Všechny taky vyzval k tomu, aby odmítli kvóty.

Některé země reagovaly na Tuskovou výzvu velmi ostře. Pobřežní státy, jako je Itálie, Španělsko nebo Řecko, které od počátku kritizují dublinské smlouvy, protože jim přikládají největší závazek vůči uprchlíkům, odmítly radikálně Tuskův návrh. Ten se však nelíbil ani státům, které uprchlíky přivítaly, jako je Německo v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Státy poprvé diskutovaly ohledně Tuskova návrhu v pondělí, debata však byla ve znamení hlavně kritiky ze strany Itálie, Německa a Švédska. "Návrh předsedy rady je naprosto nepřijatelný. Je anti-evropský a naprosto ignoruje veškeré společné snažení v posledních letech," rozčílil se řecký poslanec Dimitris Avramopoulos.

Ten také tvrdí, že Tuskův nový návrh podkopává jeden z hlavních pilířů Evropské unie a že Evropa bez solidarity již nemůže být Evropou. Jiní europoslanci ovšem Tuskův vítají, ať už za ním stojí nebo ne. Podle nich byl poslaný dopis nesmírně přínosný, protože povzbudil debatu. O tom by měla Unii být, o debatách mezi rozdílnými názory.

"Je potřeba si sednout a promluvit si o tom. Musíme přijít s řešením, protože problém se nevyřeší bez nás. Bezduché plácání o tom, jak je to nesolidární, je zbytečné, když sami nemají žádný jiný rozumný návrh," podotkl jeden z členů Evropské rady s tím, že takováhle diskuze je nesmírně zdravá pro Brusel.

Tusk odmítá řešení uprchlických kvót už od začátku, i když Evropský soud letos potvrdil, že Evropská komise měla právo na to, aby kvóty zavedla. přesto Tuskův dopis jasně naznačujeme, že politik hodlá jít proti rozsudku soudu. Povinné přemístění uprchlíků počítalo s tím, že si státy rozdělí 160 tisíc azylantů, doposud došlo však pouze k přijetí 31 tisíc migrantů.

I přes znatelnou neúčinnost kvót se však řada států zdráhá je prohlásit za nefunkční. "Je to pro mě dost šokující," prohlásila švédská poslankyně Cecilia Wikströmová s tím, že nepřichází v úvahu, aby byl současný systém zatracený. "Máme pro kvóty dostatečně velkou podporu, a to i přes nepřízeň států Visegrádské čtyřky," míní politička. Poukázala také na to, že Tusk byl původně polský poslanec a že v téhle věci nejedná za Evropu, ale za svou rodnou zemi.

Témata:  EU uprchlíci Donald Tusk

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.