Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jídlo nebo zdraví? 100 milionů lidí si musí vybrat

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Ženeva - Téměř 100 milionů lidí ročně se nachází v extrémní chudobě kvůli narůstajícím dluhům ve zdravotnickém systému, tvrdí Světová zdravotnická organizace a Světová banka ve společné studii. Tito lidé se musí rozhodnout, zda se radši nají, nebo investují do zdravotnické péče, některé rodiny pak musí vyjít s méně než 1,9 dolaru denně.

Výzkum dále přišel na to, že skoro 120 milionů lidí žije na hranici chudoby, což je vyčísleno výdajem 3,1 dolarů denně, a to zejména kvůli zvyšujícím poplatkům ve zdravotnictví. Číslo nejohroženějších se každoročně již od roku 2000 zvyšuje v průměru u 1,8 milionu ročně. Celkem 800 milionů lidí pak pravidelně vydává z rodinného rozpočtu 10 procent financí na poplatky ve zdravotnictví, protože si nemůže dovolit pojištění. Přes 180 milionů vydává na čtvrtinu měsíční výplaty na léčbu.

Ženy a děti patří mezi nejohroženější skupiny. "Z pětiny nejchudších má jen 17 procent žen přijatelný přístup ke zdravotní péči," uvádí ředitel pro zdraví, výživu a populaci ze Světové banky Timothy Evans, který tvrdí, že to zdaleka není jen problémem třetího světa, ale týká se to všech zemí bez ohledu na příjmy. "Ve Světové bance se domníváme, že tento stav je neudržitelný a nemůže pokračovat věčně," myslí si Evans.

Evans také tvrdí, že mít "pojištění" není znamením kvalitní zdravotní péče. Lidé by měli mít přístup k tomu, co je jim skutečně prospěšné, a ne aby jim byli předepisovány drahé léky, na které nemají a které nepotřebují. "Světová banka se snaží zlepšit situaci, aby do roku 2030 už nikdo nežil v extrémní chudobě. To se ovšem nepodaří bez reformy zdravotnictví," tvrdí Evans s tím, že dnešní lékařství je zkrátka moc drahé.

"Každá země má možnost zlepšit své zdravotnictví, musí ovšem chtít a urovnat si priority," řekla poradkyně pro zdraví Anna Marriottová. Podle ní se státy příliš soustřeďují na zlepšení úrovně nemocnic ve městech a zcela ignorují venkovské oblasti. Kvůli tomu pak dochází k tomu, aby ti, kteří již mají alespoň základní přístup ke zdravotní péči, se na tom měli ještě lépe, zatímco ti bez péče i nadále zůstávají bez prostředků.

Oproti předpokladům, nejhorší zdravotnictví není v Africe, nýbrž v Asii. Zde žije až 72 procent těch, kteří na léčbu musí vydat čtvrtinu svých přijme, zatímco v Africe roste nejrychleji počet těch, kteří musí platit 10 procent rozpočtu domácnosti za zdravotní výdaje. Ten samý problém se však týká i Evropy a Latinské Ameriky. Zde je sice zdravotní péče kvalitní a dostupná, avšak pro mnoho lidí i velmi drahá kvůli nejrůznějším poplatkům.

Témata:  zdravotnictví peníze WHO

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy