Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Náboženství se na Slovensku už příliš nenosí, lidé přestávají věřit v instituce

Bratislava, Slovensko (Hlavné námestie)
Bratislava, Slovensko (Hlavné námestie)
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Bratislava - Studie Sociologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) ukázala, že důvěra Slováků ve většinu zkoumaných společenských institucí na Slovensku včetně církve, vlády, politických stran či EU v uplynulých letech klesla. Naopak vzrostl podíl lidí, kteří se považují za šťastné.

Nejvýraznější propad zaznamenaly církve. Na Slovensku, kde se většina obyvatel hlásí ke katolické církvi, letos důvěřovalo 34,5 procenta respondentů. To je nejméně od roku 1991. Podobně nízkou důvěru mají soudy a právní systém. Ještě horšího hodnocení se dostalo vládě, politickým stranám a sociálním sítím.

Naopak nejvyšší důvěru Slováků má armáda (71 procent), školství (66,8 procenta) a policie (53,6 procenta). Těsná většina (52,8 procenta) obyvatel Slovenska sice důvěřuje EU, v předchozím průzkumu v roce 2008 ale stejný názor zastávaly až tři pětiny respondentů.

Slováci méně než v minulosti odsuzují kouření marihuany či hašiše, dále potraty, rozvody, sebevraždy nebo prostituci. Na Slovensku se sice mírně zvyšuje podíl lidí, podle kterých je manželství zastaralým institutem, opačný názor ale měly letos zhruba tři čtvrtiny z více než 1400 respondentů.

Podle SAV se snížilo odsuzování morálně sporných příkladů chování, které jsou spojovány především s tradiční křesťanskou morálkou. Naopak stabilně se vyvíjel nebo zvyšoval podíl lidí, kteří odsuzují korupci, neplacení daní nebo jízdu načerno.

Devět z deseti Slováků v sondáži uvedlo, že se považují za šťastné. Podíl osob s tímto názorem postupně stoupá, ještě v roce 1991 se stejně vyslovilo jen 56 procent dotazovaných.

Témata:  Slovensko průzkumy církev

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy