Brusel - Uplynulých 12 měsíců jednoznačně ukazuje, jak zásadní událostí je už nyní pro Evropskou unii odchod Británie v březnu 2019. Dalšími velkými faktory, které dění v EU nepřestávají ovlivňovat, je migrační krize a rozpory mezi západními a východními zeměmi bloku.
Britové, kteří o svém odchodu rozhodli těsným výsledkem referenda v červnu 2016, předali šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi příslušný "rozvodový" dopis až letos v březnu. Teprve poté se pomalu rozběhla faktická jednání. V jejich průběhu si ještě britská premiérka Theresa Mayová červnovými volbami, které jí přinesly nečekané oslabení, dokázala zkomplikovat vnitropolitickou pozici.
Trvalo řadu měsíců, šest jednacích kol a několik závěrečných dní horečné diplomacie i vyjednávání uvnitř britské politické scény, než se na počátku prosince podařilo dosáhnout rámcové shody nad třemi základními oblastmi, které podle unie souvisí s brexitem jako takovým a budou součástí rozvodové smlouvy.
Strany se tak obecně domluvily na způsobu výpočtu britských závazků vůči EU, na ochraně práv unijních občanů v Británii po brexitu a nakonec i na podobě budoucího režimu na irské hranici. Tento bod se nakonec ukázal pro Mayovou jako nejsložitější. Konkrétní "rozvodová smlouva" ale teprve musí být sepsána.
Jednání kolem britského odchodu má ovšem zásadní dopad uvnitř zbytku EU - na měnící se poměr sil v unii. Spolu s květnovým vítězstvím proevropského Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách jednání o brexitu také znovu oživila diskusi evropských zemí o další integraci. Kvůli odchodu Britů ostatní unijní státy potřebovaly výrazně demonstrovat vzájemnou jednotu.
Na podzim tak hned několik významných evropských politiků nastínilo svou vizi dalšího pokračování a prohlubování unijní integrace. Kromě Macrona to byl také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i někteří další.
Základem podobných úvah je prohlubování eurozóny, tedy měnové a hospodářské unie, a dokončení související bankovní unie. Evropská komise na Mikuláše přišla s konkrétními návrhy, o věci mluvili šéfové států a vlád 27 unijních zemí v prosinci. Právě proto, že základem pro další integraci unijních zemí bude eurozóna, hodlá komise pomáhat se vstupem státům, které společnou měnu zatím nepoužívají.
Jisté zřejmě zatím je, že z unijního Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) vznikne Evropský měnový fond (EMF), unijní alternativa Mezinárodního měnového fondu. Na stole jsou návrhy na zřízení funkce "ministra hospodářství a financí eurozóny", diskutuje se například o možnosti zvláštního rozpočtu pro eurozónu.
Silná pozice by mohla v budoucnu spojit křeslo předsedy euroskupiny, tedy schůzek ministrů financí eurozóny s místopředsednickou funkcí v budoucí Evropské komisi.
Když tento týden Evropská komise spustila v souvislosti se soudní reformou řízení s Polskem kvůli stavu právního státu v zemi, jen podle všeho prohloubila existující příkop mezi západem a východem evropského bloku. Polsko a přístup tamní vlády k "Bruselu" může být specifický případ, země visegrádské skupiny, tedy ještě ČR, Maďarsko a Slovensko, jsou ale často vnímány jako problematické především při hledání společného řešení migrační problematiky.
Témata: EU, Brexit, Visegradská čtyřka
Související
19. listopadu 2024 17:54
29. října 2024 21:03
27. října 2024 10:41
20. října 2024 19:59
19. října 2024 21:07
4. října 2024 16:40