Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přistoupení Černí Hory do NATO vyvolalo v Rusku velkou reakci. Toto řekl ruský vyslanec

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: may9.ru

Moskva – Ministři zahraničí členských států NATO se sešli v Bruselu a podepsali protokol o přistoupení s Černou Horou, což v Rusku vyvolalo negativní reakci. Alexander Gruško, stálý vyslanec Ruska při NATO, na celou situaci reagoval. Více informací přinesly servery Politico a RT.

NATO ohrožuje samo sebe

Gruško se domnívá, že politika NATO izolace Moskvy selhala. Současná strategie NATO podle něj alianci navíc ohrožuje.

„Je jasné, že pokud bude NATO dále implementovat stanoviska, které oznámilo na summitu ve Walesu v roce 2014, poškodí to vlastní zájmy aliance," uvedl Gruško novinářům v Bruselu.

Jak server Politico vysvětluje, podepsání přístupového protokolu s Černou Horou, jejímž tradičním spojencem je právě Rusko, v Moskvě vzbudilo silnou negativní reakci.

Izolace Ruska selhala

Gruško ale odmítl tvrzení, že Moskva zuří kvůli vyslání jednotek NATO do Východní Evropy. "Mnoho Evropanů si začíná uvědomovat, že politika izolace Ruska selhala, že společné hrozby vyžadují společnou odpověď, která se zakládá na opravdové spolupráci, a že ty samé státy NATO s námi spolupracují na klíčových bezpečnostních otázkách," tvrdí vyslanec.

Server Politico ale podotýká, Rusko se tvrdě postavilo proti plánům NATO na další expanzi na Východ Evropy. Tvrdí také, že obavy Ruska ohledně této skutečnosti byly opakovaně ignorovány.

Jak dále uvádí ruský server RT, Gruško se domnívá, že od roku 2014 se v přístupu NATO k Rusku nic nezměnilo. Domnívá se také, že NATO ze své podstaty potřebuje příslušně velkého rivala.

Konec negativních vztahů?

„Prozatím lze s jistotou říci, že se NATO vojensky a politicky pohybuje směrem k potlačení Ruska. A s ohledem na všechny skutečnosti aliance nemůže existovat bez významného geopolitického rivala," vysvětlil Gruško.

Dodal také, že dokud NATO pokračuje ve své politice vojenského rozšiřování, nemůže mezi aliancí a Ruskem existovat skutečná spolupráce.

„Pravá opatření na vybudování důvěry a snížení rizik budou hlavními problémy, na které bude muset být brát zřetel, pokud mají začít nová jednání ohledně dalších setkání mezi NATO a Ruskem," podotknul.

Podle serveru RT také vyzval ke kvalitativnímu zhodnocení vztahů s Ruskem, které by zahrnovalo upuštění od politiky zastrašování vůči Rusku.

Témata:  Rusko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.