Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská armáda koupí 18 letounů L-410. Mají přistávat na vodě i na sněhu

Ruské bojové letectvo v Sýrii
Ruské bojové letectvo v Sýrii
Foto: mil.ru

Moskva - Ruské ministerstvo obrany zakoupí pro potřeby speciálních sil armády 18 letounů L-410 českého původu. Stroje se montují v závodě v Jekatěrinburgu na základě kontraktu Uralského závodu civilního letectví (UZGA) se společností Aircraft Industries, která je od roku 2013 stoprocentním vlastníkem bývalé slavné firmy Let Kunovice.

"Máme pevný kontrakt na 18 letounů. Chceme je využít ve složitých meteorologických podmínkách, pro přistávání na vodě a na sněhu. Tuto modifikaci plánujeme využít i pro potřeby sil speciálních operací," řekl náměstek ministra obrany Jurij Borisov. Hodnotu kontraktu agentura neuvádí.

Továrna v Jekatěrinburgu chce podle agentury TASS vlastními silami letoun modernizovat. Počítá se s výměnou palubního zařízení za systémy ruské výroby a s rekonstrukcí šasi pro přistávání na sněhu a vodě. Letadlo by mělo být schopné přistávat i na měkkém povrchu mimo standardní ranveje.

Uralský závod navštívil během listopadové návštěvy Ruska prezident Miloš Zeman. Generální ředitel UZGA Vadim Badecha mu tehdy sdělil, že se připravuje vybudování nového montážního provozu, který zajistí stabilní dodávky letadel do Ruské federace.

Témata:  L-410 Ruská armáda Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.