Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Osud studentů zatčených Íránu? Po protivládních protestech rostou obavy

Írán
Írán
Foto: Pixabay

Teherán - Na žádost reformní frakce v íránském parlamentu má zvláštní komise vyjasnit osud demonstrantů zatčených při nedávných protestech v zemi. Mluví se o 1000 až 1800 zadržených osobách v celé zemi, z toho asi stovce studentů.

Protivládní demonstrace se v Íránu konaly od 28. prosince a podle původních zpráv si vyžádaly 21 obětí, íránská televize v pátek hovořila o 12 mrtvých. Původní požadavky na zlepšení ekonomické situace a protesty proti zdražování přerostly v kritiku vedení státu. Úřady pak zablokovaly sociální sítě a protesty se oficiálně označují jako spiknutí, za nímž stojí síly ze zahraničí, hlavně z USA a z Izraele. Ty demonstranty podpořily.

Ministr hospodářství Mansúr Gholámí podle agentury DPA prohlásil, že čtvrtina zatčených studentů byla už propuštěna na svobodu, ani on ale neuvedl žádná přesná čísla. Ministerstvo se snaží umožnit propuštění všech studentů, řekl Gholámí v rozhovoru zveřejněném dnes internetovou verzí listu Etemád.

Vážné obavy o zatčené demonstranty vyvstaly poté, co pro ně konzervativní duchovní Ahmad Chátamí při páteční sváteční modlitbě v Teheránu i další stoupenci režimu požadovali nejvyšší tresty. Některým odpůrcům režimu by proto mohl hrozit i trest smrti.

Tento požadavek vyvolal ostrou kritiku vlády prezidenta Hasana Rúháního a reformátorů v parlamentu. "Opatrně", varoval Rúháního poradce Hamíd Abútálebí. Také poslankyně Fáteme Sajídíová označila požadavky, které zazněly při páteční modlitbě, za "důvod k obavám".

Témata:  Írán Hasan Rúhání Demonstrace v Íránu

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.