Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německý politik chce zavést studentské výměnné pobyty mezi východem a západem země

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Téměř třicet let po znovusjednocení Německa prý obyvatelé někdejší NDR a bývalého západního Německa o sobě vzájemně příliš nevědí. Durynský ministr školství a kultury Helmut Holter proto přišel s návrhem, aby němečtí žáci z východu země vyráželi sbírat zkušenosti na západ a opačně.

"Nepotřebujeme školní výměnné projekty jen s Polskem či Francií, ale i mezi Lipskem a Stuttgartem," uvedl Holter.

Zkušenosti nasbírané na druhé straně někdejší německo-německé hranice by podpořily porozumění v německé společnosti, myslí si Holter, člena strany Levice, která vznikla v roce 2007 sloučení postkomunistické PDS s další levicovou stranou.

S nadšením se ale Holterův návrh příliš nesetkal. Kritizoval ho například jeho rezortní kolega ze spolkové země Sasko-Anhaltsko, jejíž území bylo stejně jako to durynské před rokem 1990 součástí NDR. "Osmadvacet let po znovusjednocení Německa bychom neměli budovat nové ideologické zdi tam, kde dávno žádné nejsou," uvedl Marco Tullner (CDU).

Podle něj už nyní existuje řada projektů mezi žáky ze škol v různých spolkových zemích a to, zda tyto země kdysi ležely na západní či východní straně železné opony, při nich není důležité.

Témata:  Německo,  NDR,  školství

Aktuálně se děje

28. září 2026 12:50

David Pastrňák se konečně dočkal. Po letech dřiny přišlo náležité ocenění

Boston Bruins jmenoval českého útočníka Davida Pastrňáka novým kapitánem týmu. Klub o jmenování svého dlouholetého lídra informoval prostřednictvím svých sociálních sítí. Pastrňák se tímto krokem stal teprve šestým českým hokejistou v historii NHL, kterému byla tato prestižní role svěřena. Získání kapitánského písmena představuje pro českého hokejistu významnou poctu po období, kdy byl na pozici lídra kabiny opomíjen.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.