Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V europarlamentu se mluvilo o ruské propagandě a dezinformacích, řeč přišla i na Česko

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Štrasburk - Při rozpravě v Evropském parlamentu se dnes mluvilo o ruské propagandě a dezinformacích. Zazněla například výstraha před šířením ruské propagandy a falešných zpráv jako součásti doktríny Kremlu k oslabení a zničení nepřítele na starém kontinentu. Nechybělo ani varování před ruským zasahováním do českých prezidentských voleb.

Eurokomise ústy svého člena, Juliana Kinga, slíbila, že na jaře předloží návrhy, jak lépe bojovat „proti úmyslným dezinformacím, aniž bychom postihli svobodu projevu", nezřídí tedy žádné „ministerstvo pravdy". Podle komisaře „dezinformační práce Kremlu obsahuje tisíce příkladů".

Podobné názory zastávají i další politici. „Musíme zabránit přímému financování (proruských) politiků z Ruska, nelze připustit takovou podporu protidemokratických sil. Musíme odstrašit Kreml od vysílání dezinformací," volala lotyšská zástupkyně nejsilnějšího poslaneckého klubu Sandra Kalnieteová s tím, že spojenci Kremlu by si své počínání rozmysleli, kdyby věděli, že je čeká postih.

Zároveň připustila, že evropská reakce na ruskou hrozbu dosud „nevyrostla z dětských střevíčků" a že v této sféře "neexistuje náhrada za kvalitní žurnalistiku", která by se měla těšit unijní podpoře, protože jinak „zůstaneme na pospas kremelským trollům v sociálních médiích".

Z druhé strany zněla obvinění z pokrytectví a z vytváření ruského obětního beránka, který má nést vinu za neschopnost, neúspěchy a neoblíbenost evropských politiků.

„Chceme fakta, z Ruska se dělá obětní beránek," oponoval Jörg Meuthen, předseda Alternativy pro Německo a vybízel kolegy, ať ve skleníku neházejí kamenem. „Proč o tom nehovoříme přímo s ruskými poslanci? Opravdu si myslíte, že lidé hlasují tak, jak chce Moskva?" divil se italský europoslanec Mario Borghezio z Ligy severu. „Připadám si, jako kdybych seděl na ústředním výboru sovětských komunistů. Tolik tu slyším o nepřátelích," přisadil si polský euroskeptik Janusz Korwin-Mikke. „Je to politická paranoia, která má zabránit dobrým vztahům s Ruskem," usoudil o tématu debaty Javier Couso Permuy z řad španělské levice.

„Putin je gangster v čele gangsterského státu, který utrácí miliardy na podkopání demokracie. Ale neházejte na Rusko vlastní chyby: jste nepopulární vinou hospodářské stagnace a migrace. Přeceňujete Putina, svou neoblíbenost jste si sami zavinili," vzkázal unijnímu „hlavnímu proudu" Gerard Batten z protiunijní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Německý křesťanský demokrat Elmar Brok ale oponoval, že není možné, aby pravda a lež stály vedle sebe a vedly rovnocennou demokratickou debatu. „Jestli dovolíme Putinovi měnit hranice mezi pravdou a lží, tak zvítězí," varoval jeho kolega Michael Gahler.

Do debaty se zapojili i Češi. „Stokrát opakovaná lež o EU se stává pravdou," zdůraznil český europoslanec Tomáš Zdechovský ze stejného klubu evropských lidovců a připomněl roli nacistické propagandy při holokaustu. „Proto apeluji, abychom přidali peníze na boj proti jakékoliv propagandě," dodal.

Jeho kolega Jaromír Štětina upozornil, že s kremelskou propagandou v EU válčí tým čítající jen 15 lidí - a i Česko je zaplaveno nesmyslnými zprávami a další várka lží se podle něj snáší na Jiřího Drahoše coby soupeře Miloše Zemana v blížících se prezidentských volbách.

Témata:  EU Rusko Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

7. května 2024 12:10

Putin složil přísahu a stal se ruským prezidentem na dalších šest let

Jednasedmdesátiletý ruský prezident Vladimir Putin se v úterý v Kremlu oficiálně ujal dalšího šestiletého mandátu po březnovém vítězství ve volbách hlavy státu. O složení přísahy informoval předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy