USA provokují, samy by takové věci netolerovaly. Americký novinář promluvil

Kissingerův mýtus

Carden připomíná situaci z roku 1970, kdy se Spojené státy nacházely s Ruskem ve studené válce. Henry Kissinger, tehdejší poradce pro národní bezpečnost prezidenta Richarda Nixona, tehdy prezidenta upozornil, že Sověti na Středním východě vzbuzují nepokoje, aby odvedli pozornost Spojených států od svého skutečného cíle: postavení námořní základny v kubánské zátoce Cienfuegos.

Tyto informace následně unikly do médií, na což Nixon a Kissinger odpověděli ultimátem, díky kterému se Sověti stáhli a základnu opustili. Alespoň tak byla situace prezentována – jak totiž Carden s odkazem na Grega Grandina, který o Kissingerovi napsal knihu „Kissinger's Shadow", vysvětluje, „aféra ohledně Cienfuegos nebyla ničím jiným než výplodem Kissingerovy ztrápené představivosti".

Grandin ohledně tohoto uvádí, že „Sověti se nestáhli, protože neměli odkud se stáhnout," a dodává: „Průzkumné lety vyfotografovaly každý píď Cienfuegos a nenašli jediný kus těžké techniky, která by pro vybudování takovéhoto přístavu byla potřeba."

Co USA ve Východní Evropě chtějí

„Pokud mají různá svědectví o Nixonově éře – například od Haldemana, Grandina, Roberta Dalleka a Richarda Reevese – něco do sebe, pak byl Kissinger víc než jen trochu nedůvěryhodný. Ale základní premisa jeho smyšlené hrozby v Cienfuegos nebyla zcela neopodstatněná (i když tam nikdy žádná sovětská základna být neměla): v zájmu USA bylo zabránit Sovětům v postavení vojenské základny 90 mil od amerického pobřeží," podotýká Carden.

Je proto podle něj třeba se ptát, zda nemá Rusko podobné bezpečnostní zájmy ve Východní Evropě, kde NATO umisťuje své jednotky a obranné protiraketové systémy. Podotýká, že Spojené státy zřejmě od dob studené války zcela otočily svůj postoj ohledně zahraniční politiky.

„Mají Spojené státy jasný a definovatelný národní bezpečnostní zájem na umístění protiraketového štítu v Rumunsku?" ptá se Carden a dále uvádí: „To by bylo novinkou pro většinu Američanů, kteří – pokud se jejich zeměpisné schopnosti zázračně nezlepšily od roku 2014, kdy anketa odhalila, že jen 16 % z nich by bylo schopno Ukrajinu umístit na mapu – by s velkou námahou Rumunsko umístili na správný kontinent, natož na přesné místo."

Hrozí útok Íránu?

Podle Cardena si této kontradikce Pentagon a američtí generálové jsou vědomi a snaží se proto umístění protiraketových systémů vysvětlit ochranou NATO před možným útokem ze strany Íránu.

„Jaký by Írán měl zájem na vystřelení balistických raket do Evropy? Co přesně je americkým zájmem pro instalaci těchto zařízení? Na tyto otázky odpovědi nemají," tvrdí Carden a podotýká, že NATO tak pod vedením USA žene západní svět do studené války číslo 2.

„Ale s ohledem na to, jak velkou podporu v tomto volebním cyklu mají kandidáti Bernie Sanders a Donald Trump, je docela možné, že se doposud ospalá americká veřejnost konečně probouzí a všímá si existence velkého podfuku, který po studené válce páchají vládnoucí elity této země kvůli touze po globální americké hegemonii. Ale moc bych na to nespoléhal," uzavírá Carden.

Témata:  USA,  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko