Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet europoslanců se má snížit ze současných 751 na 705

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Brusel - Evropský parlament bude v příštím volebním období (2019 až 2024) s největší pravděpodobností menší než ten stávající. Návrh na změnu, kterou dnes potvrdil klíčový výbor pro ústavní záležitosti, musí ale ještě potvrdit europarlament jako celek. Stát by se tak mělo už na jeho únorové plenární schůzi.

Výbor pro ústavní záležitosti potvrdil návrh, aby se počet europoslanců kvůli britskému odchodu z EU na jaře 2019 snížil ze stávajících 751 na 705. Upraveny budou ale také počty křesel pro některé členské země.

Podle polské lidovecké poslankyně Danuty Hübnerové snížení počtu členů europarlament zeštíhlí, zachová však jeho schopnost politicky operativně reagovat. "V tvrdých jednáních o tomto politicky citlivém tématu jsme dosáhli výsledku, který je právně i politicky schůdný," doplnila Hübnerová, která jako zpravodajka za věc odpovídá.

Británii, jejíž občané v roce 2016 v referendu rozhodli o odchodu své země z EU, zastupuje nyní v europarlamentu 73 europoslanců. Stále mezi nimi je například i významný zástupce britského vystoupení z bloku, někdejší lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage.

Celkem 46 jejich křesel bude v příštím europarlamentu zcela zrušeno, zbývajících 27 bude přidáno jiným unijním zemím. Cílem je napravit některé nerovnosti ve stávajícím rozdělení. Česko by i v dalším volebním období mělo zastupovat 21 europoslanců. O pět křesel si pomůže Francie a Španělsko, o tři Nizozemsko a Itálie a o dvě Irsko. O jednoho europoslance navíc budou v roce 2019 volit Slováci a také Estonci, Chorvati, Finové, Rumuni, Poláci, Rakušané, Dánové a Švédové.

Témata:  EU europoslanci Evropský parlament

Související

Aktuálně se děje

30. ledna 2026 11:39

Dobrý výsledek pro Česko. Ekonomika rostla, v EU byla mezi nejlepšími deseti

Česká ekonomika loni přidala solidní 2,5 procenta, jak dnes uvedl Česká statistický úřad. To by ji řadí – vyjdeme-li údajů agentury Bloomberg a Mezinárodního měnového fondu – na deváté místo žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik EU, za Irsko, Maltu, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litvu a Španělsko. V celé Evropě by se pak ocitla na dvanáctém místě, když by se před ní umístily ještě navíc Kosovo, Albánie a Severní Makedonie.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.