Brusel - Evropský parlament bude v příštím volebním období (2019 až 2024) s největší pravděpodobností menší než ten stávající. Návrh na změnu, kterou dnes potvrdil klíčový výbor pro ústavní záležitosti, musí ale ještě potvrdit europarlament jako celek. Stát by se tak mělo už na jeho únorové plenární schůzi.
Výbor pro ústavní záležitosti potvrdil návrh, aby se počet europoslanců kvůli britskému odchodu z EU na jaře 2019 snížil ze stávajících 751 na 705. Upraveny budou ale také počty křesel pro některé členské země.
Podle polské lidovecké poslankyně Danuty Hübnerové snížení počtu členů europarlament zeštíhlí, zachová však jeho schopnost politicky operativně reagovat. "V tvrdých jednáních o tomto politicky citlivém tématu jsme dosáhli výsledku, který je právně i politicky schůdný," doplnila Hübnerová, která jako zpravodajka za věc odpovídá.
Británii, jejíž občané v roce 2016 v referendu rozhodli o odchodu své země z EU, zastupuje nyní v europarlamentu 73 europoslanců. Stále mezi nimi je například i významný zástupce britského vystoupení z bloku, někdejší lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage.
Celkem 46 jejich křesel bude v příštím europarlamentu zcela zrušeno, zbývajících 27 bude přidáno jiným unijním zemím. Cílem je napravit některé nerovnosti ve stávajícím rozdělení. Česko by i v dalším volebním období mělo zastupovat 21 europoslanců. O pět křesel si pomůže Francie a Španělsko, o tři Nizozemsko a Itálie a o dvě Irsko. O jednoho europoslance navíc budou v roce 2019 volit Slováci a také Estonci, Chorvati, Finové, Rumuni, Poláci, Rakušané, Dánové a Švédové.
Témata: EU, europoslanci, Evropský parlament
Související
14. září 2026 15:00
27. srpna 2026 20:22
8. června 2026 12:25
3. června 2026 11:35
23. dubna 2026 20:49
27. března 2026 15:51
