Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spor Izraele a Polska? Izraelský ministr školství kritizuje zákon o holocaustu

Polská ambasáda
Polská ambasáda
Foto: Pixabay

Varšava/Jeruzalém - Polská vláda zrušila návštěvu izraelského ministra školství Naftaliho Bennetta kvůli jeho postoji k novému polskému zákonu o holokaustu. Nyní se čeká, zda kontroverzní normu podepíše prezident Andrzej Duda.

Bennett patří v Izraeli k hlasitým kritikům zákona. "Krev polských Židů volá a žádný zákon ji neumlčí. Polská vláda mou návštěvu zrušila, protože jsem se zmínil o zločinech jejího národa. Jsem poctěn," oznámil Bennett.

Mluvčí polské vlády Joanna Kopcińská pak oznámila, že je "přesvědčená", že obě strany brzo najdou náhradní termín návštěvy.

Zákon umožňuje potrestat až tříletým vězením za použití termínu "polské tábory smrti" a za naznačování spolupráce polského národa nebo státu s nacisty. Podle Izraele se tak omezuje možnost upozornit na spoluúčast některých Poláků při páchání nacistických zločinů.

"Tábory smrti v Polsku postavili a řídili Němci a odpovědnosti za tyto činy se nemohou vyhnout. Avšak mnoho Poláků z celé země pronásledovalo, poskytovalo informace anebo se aktivně podílelo na zabití až 200.000 Židů, a to během holokaustu i po něm. Pouze několik tisíc lidí, Spravedlivých mezi národy, za záchranu Židů riskovalo své životy," sdělil Bennett.

Kopcińská řekla, že si Polsko přeje hovořit o "širokém zapojení Poláků v záchraně Židů za války, protože v podmínkách německé okupace by se těžko bez této pomoci mohly osoby židovského původu zachránit". Stejně tak je ale Polsko připraveno "mluvit o bolestných případech opovrženíhodného chování" lidí, kteří Němcům udali své sousedy.

Témata:  holocaust Polsko Izrael

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy