V Bruselu proběhne důležitá debata o rozpočtu EU. Tentokrát bez peněz od Británie

Příští víceletý rozpočet, či oficiálněji "víceletý finanční rámec", určí základní strukturu evropských peněz, včetně podoby a fungování unijních fondů od roku 2021. Jisté je, že proti stávajícímu období, tedy rozpočtu 2014 až 2020, nastanou změny.

Zcela jasná není ani délka nového víceletého rozpočtu. Nejpravděpodobnější zůstává sedmileté období, hovoří se ale také o zkrácení na pět let. Evropská komise i země chtějí věc uzavřít nejpozději příští rok na jaře, tedy ještě před dalšími volbami do europarlamentu. O víceletém rozpočtu a českém pohledu na něj se už například s šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem při své nedávné návštěvě Bruselu bavil i český premiér Andrej Babiš.

Tou nejzásadnější změnou bude výpadek britských příspěvků v důsledku brexitu. Odhadovanou "díru" okolo 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč) ročně přitom nebude podle komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera možné "zalepit" jen úsporami.

"Problémem nejsou jen nižší příjmy po brexitu, ale také existence nových priorit v situaci, kdy se plátcům nechce dávat víc," řekl ČTK Fabian Zuleeg, analytik bruselského Střediska evropských politik (EPC).

Sedmadvacet zemí, které v EU zůstanou, chce totiž nejen udržet své stávající základní politiky, včetně třeba podpory vědy a výzkumu, ale také více vydávat na některé "nové výzvy", například na řešení migrační krize či společnou obranu a bezpečnost. V takové situaci Oettinger předpokládá, že úspory mohou mezeru po brexitu zaplnit jen asi z 20 procent.

Jednou z možností je mírný nárůst příspěvků členských zemí, které představují asi tři čtvrtiny příjmů rozpočtu unie. Tuto možnost zmiňovali jak Oettinger, tak předseda komise Juncker. Nynější výše příspěvků odpovídající jednomu procentu unijního hrubého národního důchodu by mohla vzrůst někam k 1,1 procenta či o něco výše.

Komise pravděpodobně na jaře navrhne také některé nové "vlastní zdroje" rozpočtu. Nyní jsou to například cla na dovoz ze třetích zemí nebo některé dávky z obchodování s cukrem. Do rozpočtu EU také přichází malá část vybrané DPH. V minulých týdnech Oettinger zmiňoval například novou daň z plastů či příjmy z obchodování s emisními povolenkami.

Pro příjemce unijních peněz, tedy země jako je ČR, bude prioritou vývoj debaty okolo fondů soudržnosti. Je pravděpodobné, že k dispozici v nich bude méně peněz. Diplomaté hovoří asi o desetiprocentním snížení, konečné rozhodnutí je ale zatím daleko.

Pozměněn bude také celkový přístup k fondům a jejich fungování. Klíčovým tématem se nejspíš stane termín "evropská přidaná hodnota" a diskuse o tom, co vlastně přesně znamená. V komisi i mezi členskými zeměmi navíc sílí úvahy o tom, zda finance nespojit s některými novými podmínkami.

Často bývá zmiňováno například dodržování zásad právního státu, především ve vztahu k Polsku. S podobnými nápady Praha podle diplomatů nesouhlasí. Z některých hlavních měst ovšem opakovaně zaznívá i připomínka, že státy nejvíce čerpající z kohezních fondů ukazují jen malou ochotu být solidární v migrační krizi.

Diplomaté navíc podotýkají, že "pověst" fondů není u čistých plátců do rozpočtu zrovna nejlepší, také v důsledku nejrůznějších skandálů okolo nich. "Mají nálepku 'černé díry na peníze', a tak je určité mezistátní velkorysosti cítit výrazně méně," komentoval náladu s diskusemi obeznámený diplomat středoevropské země.

Pro Česko tak budou, alespoň podle neoficiálních informací, nejspíš v nadcházející debatě klíčové dvě věci. První je, aby se v unijních fondech neškrtalo příliš. Druhou, aby - třeba v případě mírného navýšení příspěvků členských států - byly dostatečné peníze skutečně poskytnuty na řešení nových témat, jako je migrační problematika ve spolupráci se zeměmi původu migrantů či lepší ochrana vnější unijní hranice. Praha také bude se zájmem sledovat diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky.

Témata:  EU,  rozpočet,  Česká republika