Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak řešit problém s uprchlíky? Německo má nový nápad

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Düsseldorf - Vláda Severního Porýní-Vestfálska, které je nejlidnatější německou spolkovou zemí, chce obnovit vízovou povinnost pro občany Gruzie.

V tamních uprchlických zařízeních přibývá problémů s žadateli o azyl původem z Gruzie, upozorňují regionální úřady spolkového ministra vnitra Thomase de Maizière.

Občané Gruzie mohou do schengenského prostoru bez hraničních kontrol jezdit od konce loňského března. Ministr Severního Porýní - Vestfálska pro integraci Joachim Stamp v dopise spolkovému ministru vnitra uvedl, že během necelého roku se počet žadatelů o azyl v této spolkové zemi zvýšil ze 170 na 743.

Ministerstvo vnitra k tomu uvedlo, že "nárůst žádostí o azyl z Gruzie opravdu problémem je" a že němečtí kriminalisté upozorňují na to, že někteří gruzínští žadatelé o azyl využívají čas, kdy úřady zpracovávají jejich žádost, k páchání trestné činnosti.

Témata:  Německo uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.