Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Muž u sebe ubytoval 28 uprchlíků. Teď otevřeně promluvil

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Agbokim - Odpůrci migrace často osočují tzv. „vítače“ z pokrytectví . Tvrdí, že ti, co hlásají nutnost pomoci uprchlíkům, by si sami domů žádného uprchlíka nevzali. Tyto výtky by se rozhodně nedaly vztáhnout na Franka Okoroa z nigerijské vesnice Agbokim. Ten si vzal k sobě domů 28 uprchlíků.

Jedná se o muže a ženy, které uprchli ze sousedního Kamerunu, kde armáda tvrdě potlačuje separatisty, kteří vyhlásily nezávislou „Federální republiku Amazonie.“ Podle nigerijských úředníků odtud do Nigérie uprchlo zatím 40 000 lidí – a číslo dále stoupá.

Někteří z uprchlíků, které Okoro přijal do svého pětimístného domu, jsou příbuzní jeho ženy, která je právě z Kamerunu. Okoro,učitel na střední škole a hluboce náboženský muž, se nicméně rozhodl přijat více uprchlíků, protože považoval jejich situaci za hroznou. Nedostatek místa vyřešil tím, že zem svého domu nechal pokrýt rohožemi, na kterých spí děti se svými matkami.

Nyní se potýká s problémem, jak zajistit jejich základní potřeby. Na to využívá veškerý svůj plat učitele i výnosy ze svých kakaových farem. Noví „členové domácnosti“ se mu snaží pomoci. „ Bůh nám velmi pomáhá," poukazuje Okura na zatím prosperující zemědělství, kterým zvládá pokrýt potřeby své i příchozích. Přiznává však, že se musí velmi ohánět, aby vše zvládal.

Uprchlíci v Nigérii čelí chronickému nedostatku potravin. Zřídka dostávají pomoc od místních nebo mezinárodních agentur a postrádají základní služby zdravotní péče. Jejich děti nemají přístup do škol. Jsou závislí na pomoci širší rodiny a ochotných obyvatel.

V současné existují omezené cesty k tomu, aby uprchlíci přešli do Nigérie kvůli násilné vojenské operaci na kamerunské straně. Oficiální trasy nejsou přístupné, takže zoufalí lidé mohou přejít do Nigérie pouze přes buš.

Jeden takový uprchlík Rene, sdělil stanici BBC, se vydal právě touto cestou, když byl oddělen od své ženy a dětí při vojenském zásahu kamerunské armády v jeho vesnici. Zatímco jeho rodina se podařilo přejít Nigérii za pomoci „dobrých Samaritánů“ na motocyklech, on se do země dostal přes vyčerpávající týdenní průchod buší, při kterém se živl pouze nalezeným ovocem a pitím vod z říček.

Jako mnozí další uprchlíci, i on se nechce vrátit do Kamerunu, dokud tam nenastane klid. Zvláště ženy se obávají ponižujícího a zničujícího chování ze strany armády. Např. Nguma byla spolu s dalšími ženami zmlácena, svlečena a hozena do řeky. Jiná Regina, poukazuje na situaci, kdy jí odchytil jeden voják. „Když někdo není tvůj manžel a drží tě za prso, drží tě na něj pevně ... měla jsem opravdu strach, protože říkají, že vojáci znásilňují lidi…“.

O co jde v Kamerunu?

Kamerun se skládá převážně s francouzsky mluvící majority a anglicky mluvící minority, která si dlouhodobě stěžuje, že je opomíjena a nedostává se jí žádného uznání a práv. Někteří členové komunity tvrdí, že jsou vyloučeni z participaci na nejvyšších civilních orgánech a že je jim vnucován francouzský jazyk a právní systém.

Vláda na výtky reagovala bezpečnostním zásahem a vypnutím internetu v anglicky mluvících částech země. Protesty to ale neukončilo. Začaly se objevovat výzvy k separaci a ustanovení „Federální republiky Ambazonie" zahrnující anglofonní severozápadní a jihozápadní provincie. Někteří tyto požadavky podpořily i zbraněmi a několik členů bezpečnostních sil bylo zabito. Vláda odpověděla velmi tvrdě. Tvrdí, že nezneužívá armády a že je přípustná k dialogu, nikoliv však k ohrožení teritoriální integrity země a nebude tedy ochotna tolerovat jakýkoliv pokus o separaci.

Podle krizových agentur by, pokud by boje v Kamerunu neutichly, mohlo do Nigérie přijít až milión lidí. Nigérie se již potýká s více než dvěma miliony lidí, kteří byli na severu vyhnaní kvůli povstání teroristické skupiny. Boko Haram.

Témata:  uprchlíci Nigérie Kamerun

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.