Nová jaderná strategie USA? Podle odborníka přináší závažné riziko

Vysoká cena za nepřipravenost

"Když o desetiletí později začala největší válka v dějinách, Spojené státy zaplatily vysokou cenu za nedostatečnou připravenost," píše Boot. Odkazuje sice na loňskou knihu profesorů z Yale University, podle nichž Briand-Kellogův pakt nebyl selháním, jak se obecné soudí, ale po roce 1945 vedl k úbytku mezinárodních konfliktů. Tento argument ovšem nepovažuje analytik za přesvědčivý. Domnívá se totiž , že pokles běžných konfliktů po druhé světové válce pramenil z odporu k totální válce, vzniků aliancí typu NATO, šíření demokracie a volného obchodu a především schopnosti a ochoty USA odstrašovat agresory svým konvenčním i jaderným arzenálem.   

Tuto historii je třeba mít na paměti, při kritice revize americké jaderné strategie Trumpovy administrativy, která volá po modernizaci a rozšíření nukleárního arzenálu, konstatuje historik. Připomíná, že Trumpovy plány pobouřily stoupence totální likvidace jaderných zbraní, podle kterých by Spojené státy měly jít světu příkladem a snižovat své  zásoby atomové munice.

"To se stalo v posledních letech trendem, který se dočkal podpory vážených starých státníků jako George P. Shultze, Henryho Kissingera, Williama J. Perryho a Sama Nunna," pokračuje expert. Poukazuje, že prezident Barack Obama podpořil myšlenku bezjaderného světa v roce 2009 v projevu v Praze a rok na to uzavřel s Ruskem smlouvu New Start, která omezila počet rozmístěných jaderných hlavic na každé straně na 1.550, což představuje pokles o 85% oproti vrcholu studené války.

Naneštěstí se nenaplnily naděje, že ostatní země se inspirují zdrženlivostí USA, deklaruje odborník. Podotýká, že Rusko, Čína a Severní Korea své jaderné arzenály rozšiřují, zatímco Írán drží v šachu stávající jaderná dohoda, což ale nemusí platit dlouho, pokud ji Trump lehkovážně vypoví.

Rusko, tedy země, kterou Trump nebude kritizovat, přitom představuje velký zdroj obav amerického minstra obrany Jima Mattise, míní Boot. Připomíná, že revidovaná americká jaderná strategie otevřeně obviňuje Rusko z porušování smlouvy o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu z roku 1987, jelikož údajně konstruuje nové ze země odpalované střely s plochou dráhou letu a vyvíjí dva nové mezikontinentální nosiče - hypersonický letoun a jaderné podvodní autonomní torpédo.

Trump nebude prezidentem navždy

Nejenže Rusko konstruuje více atomových zbraní, ale také vykazuje alarmující ochotu těmito zbraněmi hrozit, poukazuje analytik. Odkazuje na text revidované strategie, podle kterého Rusko může spoléhat na výhrůžky omezeným nasazením jaderných zbraní jako první, aby přinutilo USA a jejich spojence a partnery k ukončení případného konfliktu za podmínek výhodných pro Moskvu, jelikož ta se domnívá, že Washington nebude ochoten odpovědět na její nasazení taktických jaderných zbraní strategickým úderem.

Nová americká jaderná strategie nebude mít dopad na limity nastavené smlouvou New Start, ale navrhuje čelit ruskému jadernému posilování zkvalitněním vlastních taktických - tedy menších - atomových zbraní, vysvětluje historik. Dodává, že doktrína nabádá k rozmístění takových hlavic na ponorkách, vývoji nových z ponorek odpalovaných střel s plochou dráhou letu a modifikaci letounu F-35 k nesení jaderné výzbroje.

"Mattis naznačuje, že tyto nové zbraně by mohly posloužit jako trumf pro vyjednávání s Rusy," píše Boot. Odkazuje také na ministrův návrh modernizovat stárnoucí a chátrající americkou jadernou infrastrukturu, jejíž nejstarší prvky podle listu New York Times sahají až do roku 1943, což již dlouho vede k požárům, výbuchům a pracovním úrazům - loni v březnu se například propadla betonová střecha v jednom ze zařízení v Tennessee a když se zde později začal drolit strop na schodišti, zaměstnanci dostali pokyn, aby nosili helmy.   

Již Obama v rámci ratifikace smlouvy New Start přislíbil utratit v nadcházejících 30 letech více než bilion dolarů za modernizaci amerického jaderného arzenálu, zdůrazňuje analytik. Tvrdí, že Trumpova jaderná doktrína v zásadě tento slib víceméně potvrzuje, chybí jen utopistický jazyk o blíže neurčené likvidaci atomových arzenálů v budoucnu, a proto není na místě hysterická kritika s titulky typu: Jaderní šílenci: Trumpova nová politika zveličuje hrozbu a přibližuje nás k válce.

Historik připouští, že je děsivé, když Trump, samozvaný "stabilní génius", kontroluje kódy k jadernému úderu, přistupuje na řinčení zbraněmi tweety, že jeho jaderné tlačítko je "mnohem větší a mnohem silnější" než to Kim Čong-una a vyhrožuje "ohněm a zlobou". Jde o bezprecedentní a nezodpovědné jednání, zdůrazňuje expert. Podotýká však, že Trump nebude prezidentem navždy, a proto by nás oprávněné obavy o jeho duševní stabilitu neměly vést k dlouhodobému rozhodnutí, které oslabí schopnost jaderného odstrašení u jeho nástupců, kteří - jak všichni doufají - budou lépe kvalifikovaní k nakládání s tak ohromnou silou.

Témata:  USA,  Donald Trump,  jaderné zbraně