Část zemí EU se bouří: Unijní fondy by měly být podmíněny kooperací v migrační krizi

Prezidenty a premiéry čeká první debata o podobě budoucího víceletého rozpočtu bloku. Téma určitých podmínek pro čerpání ze strukturálních fondů se v debatě o víceletém finančním rámci po roce 2020 objevuje opakovaně. Silněji a častěji než spolupráce čerpajících zemí na celoevropském řešení migrační krize ale bývá zmiňován třeba stav právního státu či kvalitní fungování nezávislého soudního systému.

S konkrétním návrhem podoby budoucího víceletého rozpočtu unie chce Evropská komise přijít na počátku května. Páteční neformální summit, kde bude ČR reprezentovat premiér Andrej Babiš, je první příležitostí pro šéfy států a vlád bloku debatovat o budoucí podobě evropských peněz a srovnat navzájem své názory.

„V debatách to přítomno bylo. Velká skupina zemí říkala, že by měl existovat prvek podmíněnosti v kontextu vlády práva, fungování justičního systému a také v kontextu přístupu k přijímání uprchlíků," řekl dnes novinářům dobře informovaný unijní představitel, který byl přítomen přípravným diskusím diplomatů a zástupců hlavních měst.

Ona podmíněnost by mohla být například součástí nové struktury fondů a tedy možností používání peněz - třeba k integraci azylantů - spíše než přímou tvrdou podmínkou pro čerpání.

Příjemci peněz z evropských fondů jsou především státy ve středu a na východě EU, včetně České republiky, Polska či Maďarska. Právě tuto trojici poslala loni Evropská komise k unijnímu soudu, protože se odmítaly podílet na nyní už ukončeném programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi ostatní unijní státy.

Varšava a Budapešť také vedou s komisí některé další spory. V Maďarsku vadí například zákon o vysokých školách či přístup vlády premiéra Viktora Orbána k nevládním organizacím. Nejostřejší svár ale panuje okolo Polska, kde už komise kvůli pochybám o stavu právního státu v zemi zahájila proceduru teoreticky vedoucí až k omezením některých polských práv v unii.

Debata o podobě fondů po roce 2020 je v EU teprve na začátku. Významná je kvůli tomu, že po brexitu odejde z EU Británie jako významný přispěvatel do unijního rozpočtu ve chvíli, kdy zbývající země chtějí udržet stávající politiky a mít zároveň prostředky k řešení nových oblastí jako je právě migrační krize, lepší bezpečnost či ochrana vnější hranice bloku. Páteční debata se má soustředit především na to, které priority jsou pro 27 členských zemí nejdůležitější. Mluvit se bude též o tom, jak rychle se mají jednání vést. Před nynějším víceletým finančním obdobím se diskutovalo 29 měsíců, nyní chce Evropská komise debatu uzavřít do jara příštího roku, podle diplomatů to ale není příliš realistické.

Témata:  EU