Hantavirus děsí svět. Může ale způsobit další pandemii?

Na lodi, která se plavila z Argentiny směrem ke Kanárským ostrovům, se totiž potvrdilo ohnisko hantaviru. Podle Stevena Bradfutea, imunologa z University of New Mexico, jde o první známý případ, kdy se tento virus spojený s hlodavci objevil v souvislosti s výletní plavbou. Situaci navíc komplikuje fakt, že Světová zdravotnická organizace (WHO) identifikovala kmen jako virus Andes, uvedl pro National Geographic.

Dosavadní bilance je tragická: osm identifikovaných případů, z toho tři úmrtí. Jeden pacient zůstává v kritickém stavu, tři mají mírné příznaky a poslední případ byl zachycen až ve Švýcarsku u cestujícího, který se z lodi vrátil domů. Většina nemocných vykazovala horečky a zažívací potíže, které se však bleskově rozvinuly v těžký zápal plic vedoucí až ke kolapsu kardiovaskulárního systému.

Hantaviry patří do rozsáhlé čeledi virů, jejichž přirozenými hostiteli jsou hlodavci. Ti virus přenášejí, aniž by sami onemocněli, a vylučují jej močí, trusem nebo slinami. Člověk se nejčastěji nakazí ve chvíli, kdy tyto sekrece rozvíří – například při úklidu nebo zemědělských pracích – a vdechne takto vzniklý aerosol. Možná je i nákaza kontaminovaným jídlem.

Vědci hantaviry dělí na dvě základní skupiny: viry Starého světa, endemické v Evropě a Asii, a viry Nového světa, převažující v Americe. Zatímco evropské a asijské kmeny napadají především ledviny a způsobují krvácivé stavy, americké kmeny jsou mnohem nebezpečnější pro dýchací ústrojí. Způsobují plicní edém, kdy se plíce doslova plní tekutinou.

Právě kmeny z Ameriky mají děsivou úmrtnost. Zatímco v Evropě umírá na hantavirus zhruba 1 až 15 % nakažených, v Jižní a Severní Americe končí smrtí téměř polovina všech případů. Ročně je na světě hlášeno 10 000 až 100 000 infekcí, přičemž většina připadá na Euroasii. V Americe se jich objeví jen pár stovek, nejčastěji právě v Argentině nebo Chile.

To, co dělá kmen Andes (identifikovaný na lodi Hondius) tak výjimečným, je jeho schopnost šířit se z člověka na člověka. U naprosté většiny ostatních hantavirů končí nákaza u prvního infikovaného jedince a dál se nepřenáší. Proč virus Andes tuto bariéru prolomil, zůstává pro vědu částečně záhadou, na kterou se snaží najít odpověď.

Jedna z teorií naznačuje, že virus Andes je unikátně odolný vůči antivirovým složkám v lidských slinách. Ostatní kmeny jsou těmito složkami neutralizovány dříve, než se stihnou rozšířit dál. Přesto Bradfute uklidňuje, že ani tento kmen není v šíření příliš efektivní. Nešíří se vzduchem na dálku jako spalničky nebo covid-19, ale vyžaduje velmi blízký kontakt.

Rizikovými situacemi jsou sdílení lůžka, blízký fyzický kontakt nebo sdílení jídla. Historická zkušenost z Argentiny z let 2018 a 2019 ukázala, že jeden nakažený host na narozeninové oslavě dokázal nepřímo způsobit 34 infekcí a 11 úmrtí poté, co se lidé z této akce rozjeli na další společenské události. V uzavřeném prostředí lodi je toto riziko logicky vyšší.

Aktuálně je loď Hondius v obtížné situaci. Poté, co jí Kapverdy nepovolily zakotvit, zůstává plavidlo izolované a zbývající cestující jsou uzavřeni ve svých kajutách. Tato karanténní opatření mají zabránit dalšímu šíření, než se podaří bezpečně vyřešit repatriaci všech osob na palubě.

Maria van Kerkhove z WHO na tiskové konferenci uvedla, že riziko pro širokou veřejnost zůstává nízké. Hlavním důvodem je právě nízká efektivita přenosu viru. Hantavirus Andes je sice mimořádně nebezpečný pro jednotlivce, ale nemá potenciál vyvolat masivní globální pandemii podobnou té, kterou svět zažil před lety.

Zajímavým faktem je, že v některých oblastech (například v Novém Mexiku) je infikována až čtvrtina testovaných hlodavců, přesto tam ročně onemocní jen několik málo lidí. Virus se mezi lidmi šíří „neohrabaně“, což je v této tragické situaci na lodi Hondius alespoň drobná útěcha pro veřejné zdraví.

Lékaři nyní upírají pozornost k pacientům s mírnými příznaky. U hantaviru je totiž kritický rychlý nástup dušnosti. Jakmile se plíce začnou plnit tekutinou, šance na přežití bez okamžité intenzivní péče drasticky klesají. Pro polaris expediční loď uprostřed oceánu jde o logistickou noční můru.

Vědecká komunita bude tento případ studovat ještě dlouho. Zjistit, jak se virus na palubu dostal – zda přes kontaminované zásoby, nebo přes nakaženého cestujícího, který přišel do kontaktu s hlodavci v Argentině – bude klíčové pro budoucí bezpečnostní protokoly výletních lodí.

Ačkoliv je hantavirus strašákem s vysokou smrtností, jeho biologické limity mu brání v nekontrolovaném šíření. Tragédie na M.V. Hondius tak zůstává ojedinělým, byť velmi varovným incidentem, který zdůrazňuje potřebu neustálého sledování i těch nejméně pravděpodobných infekčních hrozeb.

Témata:  lékaři,  nemoc,  viry a bakterie