Průlomová studie? Španělsko vynalezlo lék na rakovinu, šíří se internetem. Vědci nadšení krotí

Rakovina slinivky břišní patří k nejagresivnějším onkologickým onemocněním s velmi špatnou prognózou. Jedním z hlavních důvodů, proč je její léčba tak obtížná, je schopnost nádoru vyvinout si velmi rychle rezistenci vůči podávaným lékům. Právě na tento problém se zaměřil tým pod vedením Mariana Barbacida, průkopníka ve výzkumu genu KRAS, který mutuje u 90 % pacientů s tímto typem adenokarcinomu.

Klíčem k úspěchu španělských výzkumníků je trojkombinovaná terapie, která útočí na nádorové buňky ve třech různých bodech molekulární dráhy zmíněného genu KRAS. Vědci přirovnávají tento přístup k upevnění trámu ke stropu – pokud ho držíte v jediném bodě a ten povolí, trám spadne. Pokud ho však ukotvíte ve třech bodech současně, je mnohem obtížnější stabilitu narušit a v tomto případě zabránit vzniku rezistence.

V rámci experimentu vědci zkombinovali tři různé látky: experimentální inhibitor daraxonrasib, lék afatinib, který je již schválen pro léčbu určitých typů rakoviny plic, a takzvaný degradátor proteinů SD36. Tato silná kombinace vedla u testovaných subjektů k úplnému vymizení nádorů, a to bez pozorování významných vedlejších účinků nebo toxicity, což je u takto agresivní léčby mimořádný výsledek.

Ačkoliv jsou vědecké závěry fascinující, je nezbytné zasadit je do reálného kontextu, který na sociálních sítích často chybí. Zásadním faktem je, že celá studie byla zatím provedena výhradně na myších modelech. Mezi úspěšným vyléčením laboratorního hlodavce a schváleným lékem pro lidi leží propast, kterou se v naprosté většině případů nepodaří překonat.

Sám vedoucí týmu Mariano Barbacid mírní přehnaný optimismus a varuje před nezodpovědným dáváním naděje. Ve svém prohlášení zdůraznil, že vědci zatím nejsou v pozici, kdy by mohli zahájit klinické studie na lidech. Celý proces optimalizace této trojkombinace pro lidské pacienty bude nesmírně složitý a zdlouhavý, i když výsledky jasně ukazují směr, kterým by se budoucí výzkum měl ubírat.

K situaci se vyjádřil i Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie, který upozornil na realitu vědeckého výzkumu. Připomněl, že v laboratorních podmínkách byly z různých nádorů vyléčeny již tisíce myší a krys, ale jen zlomek těchto úspěchů se dočkal uplatnění v humánní medicíně. Od aktuálního bodu k reálnému léku v lékárnách zbývá podle něj minimálně dekáda práce.

Kromě času hrají obrovskou roli také finance. Konvalinka odhaduje, že dotažení takového objevu do formy schváleného léčiva vyžaduje investice ve výši zhruba dvou miliard dolarů. To zahrnuje náročné fáze klinického testování, které musí potvrdit nejen účinnost u lidí, ale především bezpečnost látky v komplexním lidském organismu, který se od toho myšího v mnoha detailech liší.

V současné době je ve Španělsku každoročně diagnostikováno více než 10 300 případů rakoviny slinivky. Kvůli pozdnímu záchytu a nedostatku efektivních terapií je pětileté přežití pacientů nižší než 10 %. Výzkum sice v posledních letech nabírá na obrátkách, ale pro tisíce lidí, kteří s touto nemocí bojují dnes, tato nová studie bohužel okamžité řešení nepředstavuje.

Zajímavostí v kontextu boje proti této chorobě je i česká stopa. Nedávno získal v USA patent český test, který dokáže odhalit rakovinu slinivky břišní již v raném stádiu z pouhé kapky krve. Včasná diagnostika je totiž vedle hledání nových léků druhou nejdůležitější frontou v boji s tímto agresivním onemocněním, protože dává pacientům šanci na operaci dříve, než se nádor stane neřešitelným.

Studie publikovaná v PNAS je nepochybně přelomová tím, že poprvé popsala metodu, jak u živého organismu trvale eliminovat adenokarcinom pankreatu bez vzniku rezistence. Je to důkaz, že paradigma léčby se po desetiletích stagnace začíná měnit. Vědci nyní mají v rukou mapu, která je vede k cíli, ale cesta k němu bude ještě velmi trnitá.

Financování tohoto náročného výzkumu bylo zajištěno z mnoha zdrojů, včetně Evropské rady pro výzkum (ERC) a nadace Fundación CRIS Contra el Cáncer. To ukazuje na obrovskou důležitost mezinárodní spolupráce a veřejných i soukromých investic do základního výzkumu, bez kterého by podobné objevy nikdy nespatřily světlo světa. 

Témata:  rakovina,  lékaři