Současné klima mezi USA a Ruskem je popisováno jako pokračování studené války. Napjaté vztahy se mohou vyhrotit takovým způsobem, že by mohl skutečnost mezi dvěma mocnostmi vypuknout konflikt. Server The National Interest představuje několik faktorů, které by mohly vést k rychlé eskalaci.
Americké a ruské vojenství je stále více závislé na informačních technologiích (IT). Efektivnost kybernetických programů výrazně klesá, pokud je odhalena a prozkoumána druhou stranou, proto obě strany se snaží skrývat vlastní kybernetické schopnosti a není proto jasné, co všechno dokáží. Je nicméně jisté, že obě strany výrazně spoléhají na své vojenské družice, ačkoliv Rusko v mnohem menším rozsahu. Při vědomí obrovské strategické důležitosti těchto zranitelných nástrojů mají obě strany připravené a vyvíjejí řadu protisatelitních zbraní (ASAT), ať se jedná o obranné zachycovače balistických střel, rakety, řízené energetické zbraně nebo kybernetické útoky speciálně zaměřené na poškození fungování satelitů.
Pět specifických faktorů by mohlo vést k rychlé a neúmyslné eskalaci v kybernetickém prostoru a vesmíru. Za prvé, Spojené státy a Rusko budou pravděpodobně čelit silným touhám k použití kybernetických a protiteroristických útoků na počátku budoucí krize nebo konfliktu. Kromě toho, že představují lákavou příležitost k získání významné výhody – ruští stratégové ve svém hodnocení jednoznačně uvedli, že získání iniciativy v informační oblasti bude klíčem k vítězství v budoucích válkách – pro obě strany se jedná o méně destruktivní a agresivní způsob vedení války – ruští stratégové charakterizují jak ASAT, tak kybernetické zbraně jako optimální nástroje pro odstrašení, neboť mohou zničit nepřátelskou infrastrukturou, aniž by došlo k těžkým civilním ztrátám.
Za druhé, kybernetické a protiteroristické útoky, které mají být zaměřené pouze na vojenské cíle, mohou nicméně zasáhnout i kritickou infrastrukturu nezbytnou pro širší společnost a hospodářství (např. internetové či elektrické sítě nebo komerční družice). Může pak dojít k tomu, že nenásilný útok povede k narušení ekonomiky, ztrátě elektrické energie, vody nebo jiných základních služeb, což může vést až ke ztrátám na životě. Napadená strana následně bude cítit nutnost oplatit útok v duchu „oko za oko“, ne-li hůř.
Zatřetí, útoky zaměřené na jaderné systémy by mohly neúmyslně narušit jadernou soustavu a mohly by být nesprávně interpretovány jako mnohem zlověstnější útok. Např. zvláště v případě USA mají mnohé systémy dvojí užití, jak pro potřeby konvenční, tak nukleární války. Útok na jednu lokalitu tak může vést k oslabení obou vojenských možností.
Začtvrté, jmenovaný předchozí scénář může vést k tomu, že napadená strana může vnímat znehodnocení nástrojů konvenční nebo jaderné války jako snaha učinit protivníka zcela neschopného obrany. Tím se výrazně zvyšuje šance, že napadená strana znervózní a kvůli pocitu vlastního existenciálního ohrožení bude ochotna šáhnout až k vojenskému úderu nejvyšší nebezpečnosti, tj. k nukleárnímu úderu.
Zapáté, neúmyslná eskalace může být důsledkem též přírodních podmínek nebo operace s falešnou vlajkou třetí strany. Sluneční erupce nebo energetická vlna způsobující chyby v klíčovém systému mohou být vnímány jednou stranou jako úmyslné jednání druhé strany. Stále více dostupné kybernetické možnosti mohou být využity i menšími mocnostmi či nestátními aktéry k vyvolání konfliktní operace pod vlajkou jiného, z hlediska jedné strany hrozivějšího aktéra. Případně tyto třetí strany též mohou úmyslně prodlužovat a rozšiřovat potencionální krizi či konflikt, který vypukne mezi USA a Ruskem.
Strategická stabilita mezi USA A Ruskem je stále založena na přesvědčení každé strany, že by dokázala vstřebat první várku jaderného útoku a odpověď vlastním zničujícím nukleárním úderem. Vývoj a stále výraznější role nových technologií na vedení války tuto důvěru dosti podkopává. Pokud protivník dokáže prostřednictvím svých kybernetických schopností vniknout do existenciálně důležitých nukleárních systémů a vyřadit je, pak nemá napadený žádnou možnost zničující odvety, která odvrací druhou stranu od útoku ze strachu, že by tím zničila i sama sebe.
Témata: Rusko, USA, válka, U.S. ARMY, Ruská armáda
Související
21. listopadu 2024 19:33
21. listopadu 2024 12:46
19. listopadu 2024 17:54
19. listopadu 2024 11:55
18. listopadu 2024 17:25
17. listopadu 2024 15:58